Share on linkedin
Share on facebook
Share on twitter

100 minut s Otakarem Fojtem nejen o vědecké diplomacii

Na 30 zájemců se připojilo k dalšímu on-line vydáni neformální transferářské diskuze TT Actual. Hostem byl a na dotazy účastníků odpovídal Otakar Fojt, nositel ocenění nejlepší atašé UK Science and Innovation Network 2018 působící na britském velvyslanectví v Praze jako vědecký diplomat. Diskusi řídil Jakub Hruška z pořádajícího Centra transferu technologií (CeTTAV).

Otázky, které účastníci kladli se týkaly nejen britské sítě SIN, činnosti vědeckých diplomatů, spoluprací vědeckých týmů z obou zemí, ale i komunikace vědeckých témat či praktických doporučení na co při navazování vědeckých spoluprací nezapomenout.

„Ve vědecké diplomacii i v transferu technologií jsme prostředníci. Na jedné straně máte autory, vědce a na druhé potenciální partnery a zákazníky. Propojovat tyto dvě strany je velmi zajímavé, ale často i namáhavé a náročné,“ říká Otakar Fojt.

Co je SIN aneb efektivní spolupráce

„Britská síť vědeckých diplomatů Science and Innovation Network (SIN) má přibližně 100 úředníků ve více než 40 zemích a teritoriích po celém světě, kteří pracují na navazování partnerství a spoluprací v oblasti vědy a inovací,“ vysvětluje Fojt.

„V pozici vědeckého diplomata pracuji 18 let. Mimochodem 75 % kolegů ve vědecké diplomacii pochází ze země kde slouží. Studovali zde, ví, jak funguje věda, vysoké školství a dokáží těchto znalostí a vytvořených kontaktů využít pro práci. Bez vybudovaných, často osobních vztahů s místní vědeckou komunitou se tato práce nedá dělat. Když potřebuji přednášejícího na odbornou konferenci a napíšu svým kolegům ze SIN, tak dostanu obratem řadu zajímavých tipů na řečníky včetně referencí a spojení. Síťová podpora SIN, propojení a spolupráce to je to, co z nás dělá efektivní, skvěle pracující týmy,“ říká Fojt.

Na čem pracuje SIN?

„Priority SIN v Česku vycházejí z britských globálních cílů. Od našich partnerů v EU jsme často slýchali kritiku, jaký má význam budovat dvoustranné vztahy, když spolupracujeme v otevřené Evropě? Po Brexitu se situace změnila, a my pracujeme na obnovení a posílení bilaterálních vztahů nejen ve vědě a inovacích,“ vysvětluje Fojt.

Mezinárodní spolupráce je nezbytná pro udržení excelence britské výzkumné základny a konkurenční výhody britských inovativních firem. Proto i téma minimalizace rizik plynoucích z mezinárodního výzkumu nabývá stále větší důležitosti. Spolupráci ve vědě nelze zastavit, záleží však na volbě výzkumného partnera. Jsou země a obory, kde musíte být opravdu obezřetní a svá data chránit,“ uzavírá Fojt.

Jaké služby nabízejí vědečtí diplomaté?

„Británie má 350.000 vědců a Česko 70.000, kdyby jen každý tisící něco chtěl, tak nedokážu vyřizovat ani e-mailovou korespondenci. Co je tedy možné očekávat? Vždy rád uslyším o nových projektech a jak to při spolupráci s britským partnerem funguje a co se stalo zajímavého. Když plánujete mezinárodní konferenci, je dobré dát mi dostatečně dopředu vědět. Rád vám poradím, kdo by mohl reprezentovat Spojené království v panelu řečníků nebo přednést úvodní příspěvek a pomohu s jeho či jejím pozváním. V náplni mé práce je i propagace české vědy ve Spojeném království. I tohle dokáže pomoci otevřít dveře českým vědeckým týmům.“

Co Británii vědečtí diplomaté přinášejí?

„Podporujeme politiku Spojeného království v zemi působení. Přinášíme ověřené, relevantní informace o tom, jak funguje věda a její řízení a mezinárodní spolupráce v hostitelské zemi. Našim přínosem je i navazování kontaktů v našich zájmových oborech. Hodnota osobních vazeb a vztahů je neocenitelná. Je to možná i důvod, proč v době internetu dává smysl mít vědecké diplomaty. Přes Skype osobní kontakt těžko navážete. Na okraj, posuzovat naši práci lze podle různých kritérii, třeba podle počtu uzavřených kontraktů, ale je nutné si uvědomit, že vyjednat konkrétní spolupráci trvá, v závislosti na složitosti projektu, půl roku, ale i šest let.“

Co je dobré znát ze světa britské vědy a inovací?

„Věda zůstává prioritou Spojeného království, potvrzuje to loni vydaná Research and Development Road Map, strategický dokument, který popisuje, jak chtějí Britové rozvíjet vědu až do roku 2027. Předpokládají, že investice do vědy narostou na 2,4 % HDP ročně. Při porovnání se stavem v roce 2020 jde o zdvojnásobení rozpočtu na vědu během pěti let. Na základě uzavřených dohod bude Spojené království také pokračovat v ambiciózním rámcovém programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa (2021 – 2027).“ 

Fojt doporučuje i další zásadní dokument: Global Britain in a Competitive Age: the Integrated Review of Security, Defence, Development and Foreign Policy, popisuje vládní vizi role Spojeného království ve světě v příštím desetiletí a opatření, která země přijme do roku 2030. I tady unisono zní, že věda hraje strategickou roli v budoucnosti Británie. Země si dobře uvědomuje, že to, co má, jsou chytré mozky, ne neomezené zásoby nerostných surovin. Překvapením pro vás může být, že věda je vnímána jako strategická priorita, jako strategická investice, která je součástí zásadního geopolitického dokumentu.“

Zajímavá podle Fojta je i britská Národní strategie umělé inteligence. Jednou z jejích priorit je téma, jak chránit hodnoty Spojeného království a demokratické společnosti. Ukazuje se totiž, že hodnotové žebříčky autorů a programátorů umělé inteligence, které jsou promítnuty do software, nemusí odpovídat demokratickým standardům. 

Co je ARIA a čím se zabývá?

„Pro financování rizikových výzkumných projektů Britové vytvořili novou grantovou agenturu ARIA. Její start se předpokládá v lednu příštího roku. Pro první rok má přiděleno financování ve výši 200 mil. Liber, v přepočtu cca šest miliard korun a počítá se s tím, že částka poroste. Zatím však není jasné, jestli výzvy, které se optimisticky očekávají již v březnu, budou určeny jen pro britské či i pro zahraniční subjekty,“ upozorňuje Fojt.

Jak se díváte na vědeckou spolupráci s britskými „regionálními“ univerzitami?

„Británie má více jak 160 univerzit. Když hledáte partnera pro výzkumný projekt, vyplatí se jít po oborech a tématech. I menší univerzita, která nemá věhlas Oxfordu, může mít ve svém oboru špičkový vědecký tým. Velmi často budou tyto menší univerzity v navazování spoluprací s českými týmy aktivnější a otevřenější.“

Je nutné, aby vědecký diplomat byl bývalý či aktivní vědec?

„Nezáleží na tom. Ve výběrovém řízení posuzujeme především dovednosti a charakterové vlastnosti uchazečů. Co noví diplomaté neumí, to se doučíme. Máme diplomatickou akademii, mentory, kolegy, kteří se o nováčky osobně půl roku starají.“

Věnujete se i popularizaci vědy, v čem bychom se mohli od Britů poučit?

„Jedna z věcí, která mi v Čechách chybí je Science Media Centre, což je britská nezávislá tisková agentura specializovaná na vědeckou komunikaci. Spolupracuje s vědci a inženýry a podporuje jejich přímé zapojení v médiích. Poskytuje přesné a na vědeckých důkazech založené informace o vědě i inženýrských disciplínách. Odborníci na komunikaci zde spolupracují s vědci na strategii, jak nová vědecká témata komunikovat veřejnosti.

Podobně funguje Parlamentary Office for Science and Technology, tedy nezávislá poradní jednotka, která předkládá vědecké zprávy členům britského Parlamentu. Ročně zpracovávají na dvacet zásadních témat s klíčovými odborníky, backgroundem i návrhy variantních řešení.“

Místo závěru, co funguje na Brity?

„Obecně se dá říci, že recept pro spolupráci s Brity je přístup zespodu. Zaujmout projektem, vědec vědce, ukázat, co vše umíme, na čem pracujeme. Navrhnout, jak bychom mohli pracovat dohromady a najednou věci jdou.

Formality nejsou třeba. U nás běžná, formální dohoda o spolupráci, u britských partnerů neuspěje. Spíše uslyšíte – vy máte peníze na projekt, my také, tak na něm pojďme pracovat. A pokud se dohodneme, sepišme dohodu o vzájemné ochraně dat a způsobu publikování výsledků.

Nezapomínejte na vaše unique selling points, tedy to, co máte a co nikdo jiný neumí. V sociálních vědách jimi může být i nesporná zkušenost se životem za železnou oponou nebo zkušenost ze života ve Střední Evropě, což je výrazně jiná perspektiva než při pohledu z ostrovů.

Británie má otevřené výzkumné prostředí, jezděte na konference, buďte proaktivní, zajímejte se, co by s britskými kolegy šlo dělat. Výsledek se nemusí dostavit hned, tak buďte trpěliví.

A především, pracujte na tom, co je nejdůležitější, a to je budování důvěry. A důvěra se nejlépe buduje osobními vztahy. Nepodceňujte navazování a udržování vztahů. Zvěte zahraniční kolegy k nám, ukažte jim laboratoře, prezentujte, čeho jste ve vašem oboru dosáhli. A samozřejmě dodržujte, co jste slíbili,“ uzavírá Fojt.

Kdo je Ing. Otakar Fojt, Ph. D.

Nositel ocenění nejlepší atašé UK Science and Innovation Network 2018 působí na britském velvyslanectví v Praze jako vědecký diplomat Science and Innovation Network (SIN), jež je součástí Ministerstva zahraničních věcí a věcí Commonwealthu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Otakar Fojt získal magisterský titul v oboru biomedicínského inženýrství (1994) a doktorát (1997) na VUT v Brně. V letech 1996 a 1997 mu bylo uděleno stipendium Chevening na univerzitě v Oxfordu (Merton College). Poté pracoval čtyři roky jako postdoktorandský vědecký pracovník na katedře matematiky na univerzitě v Yorku a jako hostující vědec na Fields Institute v Torontu. V letech 2001 a 2002 byl ředitelem malé technologické společnosti působící ve střední Evropě.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Další aktuality