S procesem vzniku spin-off firem pomáhají i odborníci z Centra transferu technologií AV ČR (CeTTAV). Oba výsledky najdete na Portálu transferu, resp. v jeho databázi.

Gely z fotokatalytických nátěrů

Spin-off firma, která bude mít na starost gely vycházející z fotokatalytických nátěrů, by se měla podle Trnky spustit letos na podzim. Ústav bude jejím stoprocentním vlastníkem. „Když se ta firma rozjede, tak ji budeme nějakou exitovou strategií podávat budoucímu investorovi,“ uvedl Trnka. Zdůraznil, že ústav nemá ambici gely vyrábět, ale poslouží jako ověřovací a poradenská laboratoř. Dodal, že gely z ústavu už mají certifikaci pro využití v ochraně památek, možné budoucí aplikace metody jsou však i ochrana ovzduší a vod.

Rathouský, který s kolegy za technologií stojí, ČTK řekl, že tým chtěl, aby byla jak účinná, tak šetrná vůči ošetřovaným věcem, životnímu prostředí a zdraví restaurátorů. Prioritou byla podle vědce i jednoduchá aplikace a výroba. Tým vytvořil řadu metod, z nichž jedna cílí například pouze na čištění, což však označil za riskantní postup při ochraně a restaurování památek. Tým proto vyvinul „stavebnicový systém“, který podle požadavků pro péči umožní připravit vhodné složení gelu. Podle vědce ho už vyzkoušelo v praxi několik restaurátorů. Výhodou gelové báze je podle něho řiditelnost, kdy si uživatel zvolí, jaké vrstvy, například u obrazu, chce odstranit. Od spin-offu Rathouský očekává, že kromě finančních benefitů týmu přinese i možnosti dalšího ověřování metod.

Mikroemulze a gely pro čištění povrchů

Pod titulkem Mikroemulze a gely pro čištění povrchů historických materiálů se metoda objevila i v seriálu Věda do praxe, který připravuje CeTTAV společně s Vedavyzkum.cz .

Katalyzátor k výrobě metanolu

V trochu jiném stylu podle Trnky bude druhý spin-off pro přípravu prototypu katalyzátoru k výrobě metanolu. Trnka podotkl, že tato technologie už má investora, který pomáhá s ověřením technologie v praxi.
Spoluautor technologie Jiří Dědeček pak ČTK sdělil, že nyní se v praxi metanol vyrábí z metanu velmi „nešikovným“ a obtížným způsobem.

Nevýhody

Nevýhodou postupu je podle něho i to, že ho lze využít jen „ve velkém“, nikoliv třeba pouze pro zpracování odpadního metanu z výroby ropy. „My se snažíme o přímou cestu, kdy bychom pomocí kyslíku dokázali zoxidovat metan rovnou na metanol. Tím bychom si ušetřili velmi složité energeticky náročné procesy vyžadující velké investice,“ vysvětlil vědec. Podotkl, že snadno přepravitelný metanol může sloužit pro další chemickou výrobu, ale i jako nosič energie. Dědeček vysvětlil, že při postupu, na kterém pracují vědci z ústavu, je kyslík schopen reagovat s metanem už za pokojové teploty a vyrobit metanol.

„Zatím jsme se dostali do fáze, kdy námi takto připravovaný metanol by byl asi pětkrát dražší, než je metanol. Ten se v současné době dá koupit na trhu a je vyrobený tím energeticky náročným způsobem. Na druhou stranu držíme světový rekord, protože před naším přístupem byl metanol dražší třistakrát,“ konstatoval Dědeček. Dodal, že v pomyslných sedmi bodech cesty vedoucí k možné komercionalizaci je projekt nyní zhruba v polovině.

„Pracujeme na tom, abychom vyrobili místo modelového katalyzátoru systém, který už bude dostatečně aktivní, snažíme se zvednout jeho aktivitu asi pětkrát, aby byl použitelný už v případném chemickém provozu,“ uzavřel vědec. Spin-off firma, pokrývající tento projekt, by měla být podle Trnky spuštěná koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK, redakčně upraveno