V průběhu dne zazněly inspirativní příběhy přenesení výsledků výzkumu do praxe i konkrétní doporučení, jak docílit efektivnějšího sdílení znalostí včetně představení projektu Technologická inkubace.

Pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky je důležité zefektivnit procesy, kterými se dostávají znalosti a technologie z excelentního výzkumu do praxe. „Podpořila jsem proto schválení projektu Technologická inkubace,“ řekla ministryně Helena Langšádlová. Projekt agentury CzechInvest, která spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, během 5 let podpoří na 250 inovativních technologických startupů v 7 klíčových oblastech, mezi kterými je např. umělá inteligence, kreativní průmysl, kosmické technologie nebo udržitelnost.

Petr Očko, pověřený vedením Agentury CzechInvest, k tomu dodal: „Při realizaci celého projektu Technologická Inkubace jsme se inspirovali v zahraničí, například v Izraeli, využili jsme našich zkušeností z realizace úspěšného inkubátoru vesmírných technologií ESA BIC a vycházeli z diskuze se soukromým sektorem. Unikátní na projektu je právě spojení veřejného, akademického, ale i regionálního inovačního prostředí s businessem, startupového světa s pokročilými technologickými společnostmi.“

Technologická inkubace

Spuštění projektu Technologická inkubace, na kterém ministryně spolupracovala, bylo jedním ze stěžejních témat kulatého stolu k transferu znalostí a technologií. Na události společně diskutovaly bezmála dvě desítky hostů, mezi kterými nechyběla ani předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a zástupci dalších veřejných institucí i úspěšných firem, jako např. DIANA Biotechnologies, GeneSpector, Thermo Fisher Scientific a UNICO.AI.

„Je potřeba vytvořit motivační prostředí pro větší spolupráci mezi akademickou a firemní sférou,“ dodala Helena Langšádlová. I proto ministryně připravuje nový zákon, který by umožnil akademickým institucím a firmám lépe převádět znalosti i technologie do praxe.

„V ČR nyní chybí systematičtější podpora přenosů poznatků a technologií do praxe. Současná legislativa vytváří byrokratické a administrativní překážky, kvůli nimž spousta perspektivních nápadů není bohužel realizována. Jsem ráda, že se tomu vláda ČR a RVVI věnuje a společně budeme diskutovat o tom, jak nastavit stabilní prostředí pro zvýšení potenciálu vědy pro celou společnost,“ řekla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Co na to účastníci

„Pro transfer komplexních technologií, jako je tomu v případě elektronové mikroskopie, je kritická dlouhodobá spolupráce založená na důvěře a včasném pochopení, jaký relevantní problém nová technologie řeší, co přináší byznysu a společnosti. Správný čas, pochopení velikosti trhu či potenciál k vytvoření nového trhu, je klíčem k rozhodnutí, zda má smysl do daného projektu dále investovat,“ popsal podmínky vzniku úspěšných inovací Petr Střelec, generální ředitel brněnské pobočky Thermo Fisher Scientific. „Pro dobré fungování transferu technologií je klíčové, aby zde v perspektivních sektorech, jako jsou například biotechnologie, existovaly české firmy, které se zabývají špičkovým aplikovaným výzkumem a vývojem. Takové firmy, spolu se soukromým rizikovým kapitálem, pak poskytují potřebné know-how a podmínky pro to, aby z poznatků vzešlých z akademického prostředí mohly vzniknout nové inovativní projekty s komerčním potenciálem,“ vysvětlil Martin Dienstbier, CFO & COO firmy DIANA Biotechnologies.

TRANSFER ZNALOSTÍ A TECHNOLOGIÍ – ZÁVĚRY Z KULATÉHO STOLU ZE DNE 9. ČERVNA 2022

Dosažení efektivního rozvoje transferu znalostí a technologií vnímáme jako základní předpoklad hospodářského rozvoje, konkurenceschopnosti, prosperity a bezpečnosti, za současného respektování principů udržitelného rozvoje. Podpora transferu znalostí a technologií se promítne i v připravované legislativě týkající se výzkumu, vývoje a inovací a v rozvoji Metodiky 17+ ve všech segmentech výzkumné praxe.

Konkurenční výhoda České republiky bude stále více spočívat v její schopnosti vytvářet průlomové inovace, využívat špičkové technologie a efektivně řešit naléhavé globální výzvy. V současném ekonomickém prostředí je kompetence převádět výsledky výzkumu do produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou vnímána jako podstatná strategická podmínka rozvoje společnosti a konkurenční výhoda. Do této kategorie patří i výsledky prospěšné státní správě či ochraně životního prostředí. Česká republika potřebuje posílit inovační kapacitu.

Analýzy

Analýzy ukazují, že Česká republika nedokáže v dostatečné míře aplikovat výstupy z excelentního výzkumu do praxe. Výkonný inovační ekosystém závisí na vývoji optimální politiky pro rozvoj regionů, vědeckých a technologických parků, akcelerátorů, inkubátorů a center pro transfer znalostí a technologií. Ochota státu vytvořit optimální podmínky motivující domácí průmysl k vyšší absorpci znalostí vytvořených vědou a výzkumem, je pro tento proces klíčová. Pouze tak umožní České republice vidět za horizont současné průmyslové praxe a přinášet řešení výzev budoucnosti.

V této souvislosti považujeme za nutné důkladně chránit naše duševní vlastnictví. I pro úspěšné přilákání zahraničních investic do naší ekonomiky potřebujeme budovat prostředí, které zahrnuje silnou ochranu duševního vlastnictví a umožňuje také jeho prosazování.

Orientace

Orientace podnikatelské sféry na inovace, množství a kvalita partnerských sítí a posílení spolupráce s akademickou sférou budou hrát důležitou roli v transferu znalostí a technologií. Cílem příslušných politik v této oblasti by neměla být pouze komercializace duševního vlastnictví, ale také budování inovační kapacity veřejných institucí i malých a středních podniků. Transfer znalostí a technologií nemusí být vždy profitabilní, vždy by však měl cílit na pozitivní dopady na životní prostředí, obyvatelstvo a společnost.

Novým posláním aktérů v oblasti vědy, výzkumu a inovací ve 21. století je vedle výzkumu a jeho komercializace i řešení globálních výzev v oblasti klimatické změny, bezpečnosti, či zvýšení energetické a potravinové stability. Jejich konsenzus a na něj navazující spolupráce je fundamentální podmínkou pro rozvoj naší země.

Kulatý stůl

Kulatý stůl k transferu znalostí a technologií ze dne 9. 6. 2022 potvrdil důležitost strategických spojenectví napříč odvětvími, která mohou překonávat stávající institucionální bariéry. Výsledkem kulatého stolu je formulace těchto výzev a oblastí pro rozvoj:

• zefektivnění inovačního ekosystému České republiky a vytvoření prostředí pro transfer znalostí a technologií;
• správa, identifikace, ochrana a využívání duševního vlastnictví;
• vytvoření systému pro motivaci; 
• posílení role transferu znalostí a technologií v akademické praxi;
• spolupráce mezi akademickou a průmyslovou sférou a státní správou;
• rozvoj politik pro usnadnění přístupu k výzkumným a inovačním infrastrukturám a jejich dlouhodobý rozvoj;
• podpora přímých zahraničních investic souvisejících s technologiemi;

zprostředkování zdrojů kapitálového financování pro rozvoj podnikatelských aktivit a dosažení maximálního zhodnocení transferu znalostí a technologií.

Zdroj: Vendula Kodetová, Úřad vlády ČR – Sekce pro vědu, výzkum a inovace