Rubriky
Aktuality

Na cestě k úspěšnému spin-offu

Zájem o diskusi Na cestě k úspěšnému spin-offu, kterou moderoval Martin Smekal, vedoucí CETTAV a hostil ji Ústav termomechaniky AV ČR, předčil očekávání. V panelu zasedli Jiří Moos, i&i Prague, Tomáš Slavík, CTO Plasma Shock Peening Technologies a Mikuláš Vargic, advokát. Zaplněný sál uvítal i Ilonu Müllerovou, místopředsedkyni a členku předsednictva Akademické rady AV ČR, která má transfer v gesci.

Ilona Müllerová, Místopředsedkyně a členka předsednictva Akademické rady AV ČR

Spin-offy v ČR

V Česku působí přes osm desítek spin-off společností. V porovnání se zahraničím je to však až čtyřikrát méně. Ročně jich u nás vznikne přibližně šest. Akademie věd jich v současné době má 7. Tedy, pokud jsme se nepřepočítali.

Ale zpět k diskusi. Krátká anketa oživila úvod a začaly padat první otázky. Moderátor neměl jednoduchou roli. Účastníci, kterých bylo na 40, měli zájem ptát se a sdílet zkušenosti. Zazněly i základní otázky jaké jsou hlavní bariéry pro fungování a rozvoj spin-offů nebo jak podporuje AV ČR zakládání těchto firem.

Zřizovatel proces nebrzdí

Právě otázka, jak zřizovatel zakládání spin-offů podporuje, rozproudila další diskusi. Zájem byl o podrobnosti z projednávání podaných záměrů Majetkovou komisí, (ta řeší majetkoprávní úkony pracovišť AV ČR). Další host diskuse Martina Svobodová, tajemnice Majetkové komise, čelila otázkám věcnými argumenty. „Stačí respektovat zákon a majetkovou směrnici,“ řekla a pokračovala, „připravenost žadatelů, především ve fázi záměru, má přímý vliv na délku celého procesu. Na zlepšení průchodnosti systému průběžně pracujeme. Zohledňujeme i vaše připomínky,“ potvrdila ve svém vystoupení Martina Svobodová. Současně vyzdvihla kompetence CETTAV, který prochází interním procesem zakládání spin-off v rámci AV ČR opakovaně a je tedy tím nejlepším partnerem pro týmy, které potřebují pomoci.

Martina Svobodová, MK AV ČR

Nejsou lidi, není spin-off

Bez kvalitního managementu, který novou firmu povede, se neobejdete. Kde ale vzít a nekrást? Jedna z možností je převzít celý tým, který má zkušenosti s řízením firmy. Nejlepší možnost, ale i nejdražší. Pokud se vám to podaří, klobouk dolů. Využít se dají i HR skauti, kteří mají na trhu dobrý přehled. I tady je to o penězích. V případě, že operujete s omezeným rozpočtem, pak na tuto možnost rovnou zapomeňte. Bude muset stačit profesionál v pozici CEO. Do něj se vyplatí investovat peníze, ale i lidskou důvěru, bez ní se proces formování týmu neobejde nikdy. „Stavět management na nadšených amatérech, lidech z výzkumné branže nebo studentech je sebevražda,“ glosoval tuto část diskuse Jiří Moos z i&i Prague.

Jiří Moos, i&i Prague

Pohledy z obou stran                                   

Poučné bylo slyšet příběhy i perličky o zakládání spin-offů a dozvědět se něco o motivacích vědců, zakladatelů. Poučné i proto, že právě motivace vědců bývají někdy problémem úspěšného transferu.

Pro zajímavost jeden příklad z praxe. Příprava založení společnosti na patentovanou technologii plaz­mového vyklepávání kovových povrchů – českého startupu PSP Technologies trvalo Ústavu termomechaniky AV ČR 1,5 roku.

Současný vedoucí CETTAV a moderátor diskuse Martin Smekal byl také u zrodu spin-offu. Má tedy výhodu pohledů z obou stran. „Pohledy pracoviště a zakladatele spin-offu se nutně zásadně neliší. V obou rolích je hlavní prioritou úspěšné uplatnění technologie. Ze zkušenosti mi přijde nejdůležitější určitá míra oboustranné flexibility a schopnost pochopit se vzájemně, tak aby byla dohoda dosažena co nejdříve a nový spin-off mohl začít rozvíjet své aktivity,“ doplňuje Martin Smekal.

Martin Smekal, CETTAV (vlevo)

Bez peněz to nejde

Zajímavý projekt, Technologická inkubace, na kterém bude spolupracovat i CETTAV, představil Roman Ruffer z CzechInvestu.

Velkou výhodou projektu je možnost pre-inkubace, jedná se o možnost konzultací projektového záměru před jeho oficiálním předložením. Cílem je připravit klienty na proces podání žádosti. Zájem o konzultace je velký. Možná by se něco podobného hodilo i v systému zakládání spin-off firem na půdě Akademie věd.

V horizontu nadcházejících pěti let předpokládá CzechInvest podpořit až 250 inovativních startupů částkou až 850 milionů korun v klíčových oblastech. Patří mezi ně umělá inteligence, mobilita, kreativní průmysly, kosmické technologie, ekologie a cirkulární ekonomika, chytrá řešení v oblastech zdravotnictví, farmacie či kybernetické bezpečnosti.

Roman Ruffer, Czech Invest (vpravo)

Místo závěru pokračování

O produkci akce se postaral CETTAV (Centrum transferu technologií AV ČR). Diskuse se protáhla dlouho za stanovený čas, a tak již dnes hledá tým Kláry Langerové termín pro její pokračování.

„Z diskuze si odnášíme řadu podnětů, které budeme dále rozpracovávat. Řadu procesů je třeba upravit tak, aby zakladatelům spin-off pomáhaly a ne vadily,“ dodává Martin Smekal.

Co je to spin-off?

Spin-off jsou firmy, které využívají výsledky výzkumu ke svému podnikání. Zakládají je většinou výzkumné instituce kvůli tomu, aby efektivně posunuly technologie a znalosti do praxe. Někdy mají přídomek akademické, aby zdůraznili svoji sounáležitost se specifickým akademickým/ vědeckým prostředím. Jejich zakládání není na půdě AV ČR žádnou novinkou.

Spin-offy Akademie věd ČR

  1. Hi-Beams, s.r.o. (FZU/2017) Hi-BEAMS – Laserové technologie pro průmyslové využití
  2. Cardam s.r.o. (FZU/2016) Cardam Solution (cardam-solution.cz)
  3. i&i Prague (UOCHB/2017) https://www.iniprague.com/
  4. Riocath a.s. (UOCHB/2017) https://www.riocath.com/
  5. Dracen Inc (UOCHB/2018) https://www.dracenpharma.com/
  6. Radiomedic s.r.o. (UJF/2008) RadioMedic s.r.o.
  7. IOCB Tech (UOCHB/2009) https://www.iocbtech.cz/
Rubriky
Aktuality

TECHNOLOGIE LABORATOŘE PŘÍSTROJE díl druhý

Co zde najdete?

Krátce, nabídky ze všech tří vědních oblastí. Namátkou od nového katalyzátoru umožňujícího efektivní proměnu odpadního metanu na průmyslově využitelný metanol. UFCH JH AV ČR zde nabízí licencování a společný vývoj s výrobci katalyzátorů a specialisty na škálování a komercializaci petrochemických technologií. Třeba až po Klimatický větrný tunel s řízenou rychlostí větru a řízenými teplotními podmínkami. Tato technologie je uzpůsobena pro modelování synergického působení povětrnostních vlivů na historické i moderní stavební konstrukce a prvky. ÚTAM AV ČR poskytuje možnost využít tunel i externím subjektům, včetně odborného poradenství.

„V online Databázi technologií na Portálu transferu AV ČR nyní najdete 69 nabídek připravených pro partnery z řad průmyslových podniků, finančních investorů i veřejného sektoru. Těší nás, že do ní každý měsíc přibývají další nové technologie. Produktové listy jednotlivých technologií jsou určené pro zájemce z průmyslu a dalších odvětví, a jako takové se v online formě skvěle osvědčily. Nová aktualizovaná brožura by tak měla pomoci s dalším šířením povědomí o možnostech, které vědecká pracoviště nabízejí,“ doplňuje Radka Šmídová, manažerka marketingu z CeTTAV.

Přenos má přednost

Jednoduše řečeno, Centrum přichází s dalším střípkem do mozaiky s názvem transfer. K dispozici bude nové vydání nabídkové brožury i účastníkům Akademického sněmu, nejvyššího orgánu Akademie věd ČR. Vedení největší vědecké instituce v ČR považuje přenos vědeckých poznatků do praxe za jednu ze svých hlavních priorit. Díky tomu připravuje Centrum transferu technologií AV ČR nové služby zaměřené na rozšíření podpory transferových aktivit, a to jak v rámci pracovišť a ústavů AV ČR, tak na vytvoření silných vazeb s obchodními partnery.

Na závěr poděkování. To patří všem, kteří se na zrodu brožury TECHNOLOGIE LABORATOŘE PŘÍSTROJE podíleli. Především pak vědeckým týmům a kolegům z transferových oddělení Akademie věd ČR. Speciální poděkování pak patří paní Ireně Vítkové za práci korektora.

Rubriky
Aktuality

Jak na jednotný Evropský patent

Dnes se k tématu vrací web Vědavýzkum. Text Petry Fouskové navazuje na úvodní informace, které Dr. Hartvichová na přednášce organizované CeTTAV zájemcům poskytla. Fousková přináší praktické návody, jak postupovat při podání žádosti o Jednotný patent EU. K vaší pozornosti doporučujeme celý článek a jako ochutnávku vyjímáme:

Celé řízení o Evropské patentové přihlášce bude až do udělení Evropského patentu probíhat stejně jako v současné době, tedy po podání Evropské patentové přihlášky bude probíhat rešerše, zveřejnění přihlášky, průzkum a případně udělení Evropského patentu (EP). Tento postup se nijak nezmění ani po zavedení Jednotného patentu EU. Změny související s Jednotným patentem EU se budou týkat pouze postupu po udělení Evropského patentu. Možnost vybrat si jako jednu z validací Jednotný patent EU bude dobrovolná, přihlašovatel bude stále moci volit mezi klasickými validacemi a/nebo Jednotným patentem EU.

Evropská patentová úmluva (EPC) má v současné době 39 členských zemí a je nezávislá na Evropské unii (EU). Navíc ne všechny členské státy EU dosud podepsaly a ratifikovaly dohodu UPCA (v současné době UPCA podepsaly a ratifikovaly Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko, Finsko, Švédsko a v nejbližších měsících podepíše také Německo). Z uvedeného vyplývá, že ne všechny členské země EPC a EU participují v systému UP a UPC. Jednotný patent EU zahrnuje pouze země, které jsou současně členskými zeměmi EPC, členskými státy EU a zároveň již podepsaly a ratifikovaly UPCA.

Jednotný patent EU otevírá možnost validovat Evropský patent ve státech EU, které v systému UP a UPC participují, centrálně před jediným úřadem (EPO), s jediným požadovaným překladem patentového spisu. Výsledkem je Jednotný patent EU, za který se každoročně bude platit jeden udržovací poplatek. Pokud se pro tuto možnost majitel EP nerozhodne, má stále možnost validovat v uvedených zemích klasickou cestou, jak tomu bylo dosud, tedy v každé zemi zvlášť, ve lhůtě 3 měsíců od oznámení o udělení EP, s individuálními požadavky jednotlivých zemí na překlady, poplatky a zastupování před národními úřady, tj. stejně jako v ostatních členských zemích EPC, které neparticipují v systému UP a UPC. Výsledkem je svazek nezávislých národních patentů, za které se v každé zemi platí udržovací poplatky dle tamního patentového zákona.

Celý článek najdete zde Validace Evropského patentu jako Jednotného patentu EU – Vědavýzkum.cz.

S použitím materiálu Věda výzkum, Validace Evropského patentu jako Jednotného patentu EU, Petra Fousková, Harper IP.

Rubriky
Aktuality

ČR má v porovnání se zahraničím horší podmínky pro vznik spin-off firem

Praha 7. listopadu (ČTK) – Česko má v porovnání se zahraničím horší podmínky pro vznik tzv. spin-off firem, které využívají výsledky výzkumu ke svému podnikání. ČTK to sdělil spolek Transfera.cz, který sdružuje vědecko-výzkumné organizace věnující se transferu technologií do praxe.

Největší překážkou ve vzniku spin-off firem v Česku je podle Transfery složitá byrokracie. Firmy se potýkají i s nedostatečnou finanční podporou státu, který přispívá spíše na méně důležité výdaje, jakým je například cestování. Například ve Velké Británii, Rakousku či Lotyšku mohou lidé při rozvoji spin-off firem využívat přímé podpory platů, daňových úlev pro zaměstnavatele či dalších specifických pobídek. I z těchto důvodů se proto řada vědecko-výzkumných institucí v Česku bojí spin-off firmy zakládat, uvedla Transfera.

Vznik a rozvoj spin-off firem by měla podpořit chystaná novelizace zákona o financování vědy a výzkumu. Prostředky by spin-off firmám mělo uvolnit i ministerstvo průmyslu a obchodu. V následujících letech by se mělo jednat řadově o jednotky miliard korun. “Pracujeme na různých podobách podpory, které se pokusíme prosadit. Podstatná změna ale musí nastat i u samotných výzkumných pracovišť,“ uvedla ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09).

V současné době je v Česku 84 spin-off firem. Mezi úspěšné patří zejména ty, které se zaměřují na informační a komunikační technologie, naopak málo jsou zastoupeny biotechnologie. Nejčastěji spin-off firmy zakládá Akademie věd ČR, z vysokých škol jich poté nejvíce má Masarykova univerzita v Brně nebo Vysoké učení Technické v Brně. Vedle vysokých škol je v zakládání spin-off úspěšný zejména Ústav organické chemie a biochemie AV ČR díky své dceřiné společnosti IOCB Tech.

Spin-offy ústavů Akademie věd ČR

  1. Hi-Beams, s.r.o. (FZU/2017) Hi-BEAMS – Laserové technologie pro průmyslové využití
  2. Cardam s.r.o. (FZU/2016) Cardam Solution (cardam-solution.cz)
  3. i&i Prague (UOCHB/2017) https://www.iniprague.com/
  4. Riocath a.s. (UOCHB/2017) https://www.riocath.com/
  5. Dracen Inc (UOCHB/2018) https://www.dracenpharma.com/
  6. Radiomedic s.r.o. (UJF/2008) RadioMedic s.r.o.
  7. IOCB Tech (UOCHB/2009) https://www.iocbtech.cz/

Zpravodajství ČTK, mib mol
Redakčně kráceno

Rubriky
Aktuality

Kateřina Hartvichová: Hledáme rovnováhu mezi šancí na patent a nevyzrazením

Kateřina Hartvichová působí v řadě významných profesních organizací a sdružení na národní a mezinárodní úrovni, je členkou Komory patentových zástupců ČR a Komory evropských patentových zástupců (epi), dále přednáší na Českém institutu průmyslového vlastnictví a je spoluautorkou komentáře k českému patentovému zákonu a autorkou několika článků o strategii ochrany duševního vlastnictví. Je lektorkou a koučkou vzdělávacích kurzů epi a členkou výboru pro odborné vzdělávání epi, kde zastupuje Českou republiku.

Jak vlastně funguje patentový systém?

Patentový systém před několika stoletími vznikl jako vějička pro vynálezce, aby zveřejňovali technické informace o svých vynálezech. Zároveň země, kde byla k dispozici patentová ochrana, přitahovaly vynálezce i inovativní podnikatele. Podstata systému je vcelku jednoduchá – vynálezce poskytne úplnou technickou informaci o svém vynálezu veřejnosti, a za to, v případě, že vynález je skutečně celosvětově nový a inventivní, dostane časově omezený monopol, tedy možnost komukoliv jinému po dobu příštích 20 let zakázat využívání svého vynálezu.

Patentový systém je tedy poměrně starý, mění se v průběhu času?

Ano, mění se, ale naštěstí je to většinou jen „mírný pokrok v mezích zákona“. Systém neustále hledá rovnováhu, při níž by bral v úvahu jak zájmy vynálezců, tak zájmy ostatních hráčů na trhu. Velkých zlomů bylo několik – zavedení prioritního práva koncem 19. století, což umožnilo efektivně získávat patentovou ochranu ve více zemích, v roce 1978 začal fungovat systém mezinárodních přihlášek, které dále zefektivňují získávání patentové ochrany ve více zemích a prodlužují dobu na potřebná rozhodování o velké investici až na 2,5 roku. Ve stejném roce začal fungovat i systém evropských patentů. Další velký třesk v našem koutě světa přichází právě teď: zavedení jednotného patentu pro EU a spuštění jednotného evropského patentového soudu se očekává počátkem roku 2023 (i když zpočátku to nebude pro celou EU, např. ČR zatím participovat nebude).

Patentové přihlášky ukazují, že univerzita nad svým duševním vlastnictvím přemýšlí

Pro vědce z univerzit je často těžké sladit publikování s patentováním. Myslí patentový systém na univerzity? Jak tedy sladit patentování a publikace?

Primárně nikoliv. Patenty nejsou určeny „pro ochranu výsledků výzkumu“. Jsou určeny pro ochranu produktů výrobce tím, že blokují jeho obchodní konkurenty. Z hlediska univerzit v současné době plní patenty dvě funkce – jednak propagaci, a jednak možnost získat peníze z komerčního využívání vynálezů vytvořených v rámci vědecké činnosti. Propagační funkcí mám na mysli to, že mnoho firem či investorů se dívá na to, zda univerzita někdy podává patentové přihlášky, a jak kvalitní jsou.

Samotné podávání patentových přihlášek ukazuje, že univerzita nad svým duševním vlastnictvím přemýšlí, sleduje jej a nadějné výsledky se snaží efektivně ochránit. Komercializace předpokládá, že vynález je komerčně, tedy obchodně, zajímavý. Například že řeší technický problém, se kterým se výrobci potýkají. Nebo přináší zlepšení produktu či dokonce nový produkt, o který by spotřebitelé měli mít zájem. Patentový systém v současné době myslí na univerzity spíš administrativně – slevami z některých poplatků, například v Evropě, USA, Japonsku či Kanadě.

A jak je to se sladěním patentování a publikační činnosti?

Základní pravidlo je takové, že v den podání patentové přihlášky musí být vynález nový a inventivní, a to celosvětově. Tedy není možné publikovat před podáním první patentové přihlášky na daný vynález. Do jednoho roku od podání první patentové přihlášky lze na stejný vynález podat patentové přihlášky do dalších zemí. Je ideální, pokud je tedy možné počkat s publikováním ještě ten rok a publikovat až po podání těchto přihlášek do dalších zemí. Samozřejmě to není vždy možné, zdržovat publikaci o další rok, ale je nutné tomu přizpůsobit strategii přípravy první patentové přihlášky.

Pokud vyjde odborný článek popisující technologii, nelze ji už tedy patentovat?

Přesně tak, ve většině zemí patentovat po zveřejnění nelze. Existují výjimky, které dovolují patentovat vynález, je-li přihláška v těchto zemích podána do 6 měsíců, nebo dokonce až do 1 roku od publikace. Na patentové přihlášce musí být víceméně stejný seznam původců, jako jsou autoři publikace. Nejznámější zemí s touto poshověcí lhůtou, tzv. grace period, jsou Spojené státy americké.

Kdy je vhodná chvíle pro kontaktování pracoviště transferu technologií a patentové kanceláře?

Pracoviště transferu technologií je nejlepší kontaktovat hned, když si výzkumníci uvědomí, že by výsledek výzkumu mohl být prakticky využitelný. Pracovníci transferu pak výzkumníky provedou nezbytnými administrativními kroky, v mnoha případech pomohou i s podrobnějším posouzením, zda má vynález skutečný komerční potenciál a doporučí vhodný postup.

V případě projektů aplikovaného výzkumu, kde se výzkumníci zavazují ke splnění výsledků typu patent, užitný vzor nebo průmyslový vzor, můžu jen doporučit obrátit se na pracoviště transferu technologií již při přípravě návrhu projektu. Někdy totiž nastává situace, kdy přislíbený výsledek, tak jak je formulován, prakticky nelze splnit. Čas pro kontaktování patentové kanceláře nastává nejlépe až po diskusi s pracovištěm transferu technologií.

Jak probíhá spolupráce mezi výzkumným pracovištěm a patentovou kanceláří?

Patentová kancelář by měla být vždy kontaktována buď pracovištěm transferu technologií, nebo alespoň s vědomím pracoviště transferu technologií. Patentový zástupce potřebuje od výzkumníků alespoň základní informace o technologii, nejvhodnější je poskytnout stručný popis stavu techniky, jak je výzkumníkům znám, případně popis nejdůležitějších bodů technologie, a hlavně postupy experimentů a jejich výsledky.

Patentový zástupce pak ve spolupráci s výzkumníky hledá redukovanou sadu základních technických znaků daného vynálezu – čím méně technických znaků se použije pro definici, tím širší je rozsah ochrany. Ovšem rozsah ochrany musí zároveň být dobře podložen experimentálně. Jinými slovy je potřeba si připravit i všechna možná omezení, abychom měli maximální flexibilitu v samotném řízení o udělení patentu.

V průběhu řízení totiž nemůžeme doplňovat žádné nové technické znaky. Vždycky je třeba hledat rovnováhu mezi tím, aby měla přihláška co nejlepší šance na udělení patentu a aby se nevyzradilo více, než je rozumné. Při přípravě patentové přihlášky nebo přihlášky užitného vzoru tedy postupně upravují text jak výzkumníci, tak i patentový zástupce. Tato diskuse trvá obvykle několik týdnů a měla by být co nejotevřenější (patentový zástupce je ze zákona povinen udržovat mlčenlivost o tom, co se dozví). Je také potřeba si uvědomit, že patentová přihláška nebo přihláška užitného vzoru je textem nejen odborným, ale zároveň také právním, protože definuje rozsah monopolního práva.

Jak probíhá samotné řízení o udělení patentu nebo zápisu užitného vzoru?

Při řízení o udělení patentu si patentový úřad nejprve provede svou vlastní rešerši. Pak začne posuzovat to, zda je předmět přihlášky nový a nevyplývá zřejmým způsobem z toho, co již bylo známo. Posouzení novosti je poměrně černobílé – pokud alespoň jedno provedení spadající do rozsahu požadované ochrany bylo již známo, tak předmět patentové přihlášky není nový. V případě nezřejmosti je posuzování náročnější a o tom, co je zřejmé, a co nikoliv, se dá do jisté míry diskutovat. Je dobré si již při přípravě přihlášky vytvořit takový příběh, který by dovolil dobře argumentovat pro to, že předmět přihlášky nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky známého v době podání přihlášky.

Kromě toho se patentový úřad zabývá posouzením dalších hledisek, jako je dostatečný popis předmětu přihlášky, tedy reprodukovatelnost, a jasnost a jednoznačnost definic technických znaků. Veškeré námitky patentový úřad sděluje přihlašovateli, resp. jeho patentovému zástupci, a dává možnost přihlášku upravit tak, aby byly vytýkané problémy odstraněny. Celý tento proces trvá obvykle několik let. V případě užitného vzoru je řízení kratší, jen několik měsíců, protože patentový úřad neprovádí rešerši a neposuzuje novost a nezřejmost. Tato hlediska se posuzují u užitného vzoru až v případě, že by někdo podal návrh na jeho výmaz, což se stává u méně než 5 % užitných vzorů.

V čem spočívá rozdíl mezi publikací a patentovou přihláškou?

Publikace poskytuje technické informace k dispozici všem, kdo mají zájem, a její autoři se nesnaží nijak omezovat či zpoplatňovat využívání těchto informací, ať už k dalšímu výzkumu, nebo k vývoji komerčně nabízených produktů a technologií. Pro hodnocení publikace je důležité, aby posouvala hranice vědění – může se tedy v některých případech jednat i o prohloubení a detailní ověření již navržených hypotéz. Patentová přihláška a později patent sice také poskytuje technickou informaci všem, kdo mají zájem, ale po omezenou dobu 20 let tyto informace nelze využít pro komerčně nabízené produkty a technologie bez souhlasu majitele patentu. Pro hodnocení patentovatelnosti je potřebné splnit podmínky, které se odlišují od požadavků na publikace, a i proces hodnocení je jiný a podstatě pomalejší.

Licencování není jedinou možností

Mám patent a co dál? Co může akademickému výzkumu přinést licencování technologií a spolupráce s průmyslovými partnery? Jaká naopak přináší omezení?

Zobecnila bych tento dotaz na komercializaci technologie. Licencování není jedinou možností. Dalšími možnostmi jsou prodej technologie průmyslovému partnerovi či založení vlastní společnosti nebo spin-off společnosti samotnými vynálezci.

Taková společnost si obvykle potřebné duševní vlastnictví od výzkumné instituce licencuje. Ještě další cestou je nejprve spolupráce na dalším vývoji technologie s průmyslovým partnerem, a teprve následná licence či prodej. Existují i další možnosti a pro každý konkrétní případ může být vhodná jiná varianta. Určitě ale není vhodné čekat až na udělení patentu, které může trvat několik let.

Potenciální partnery je potřeba aktivně vyhledávat a je možné s nimi zahájit jednání již před podáním patentové přihlášky. Jednání je důležité vést tak, aby byly předávané informace, data a vzorky chráněny, např. smlouvou o utajení, smlouvou o předání vzorku apod. Spolupráce s průmyslovými partnery je obvykle obohacující, protože přináší nové výzvy a nové pohledy na výzkum a vývoj.

Často může první případ vést k dlouhodobější spolupráci. V případě úspěchu technologie může spolupráce přinést nemalý finanční přínos a dobré jméno – asi není potřeba připomínat kontaktní čočky či protivirové léky. Protože všechno v životě je výměnný obchod, taková spolupráce přináší i omezení, jak zmiňuješ. Průmyslový partner si může vymínit určitou kontrolu nad publikační činností ve vymezené oblasti. Také je potřeba počítat s tím, že nebude možné tuto oblast výzkumu rychle opustit, protože partner bude potřebovat technickou pomoc se zaváděním této technologie i s jejím dalším vývojem.

Jaká jsou „pros and cons“ patentování v kontextu akademického výzkumu?

Výhody a nevýhody částečně vyplývají už z odpovědí na předchozí otázky. Na straně výhod je možnost prosadit výsledky do praxe a vidět, jak skutečně pomáhají lidem. A pokud se technologie a produkty skutečně dobře prosadí na trhu, pak může přinést i nezanedbatelný finanční přínos instituci i samotným vynálezcům. Dobře uplatněné technologie zlepšují dobré jméno samotné instituce a vynálezců.

Některé faktory, jako jsou potřeba dlouhodobé spolupráce s průmyslovým partnerem a pokračování ve výzkumu v dané oblasti, jsou některými výzkumníky vnímány kladně, protože průmyslový partner může velmi silně další výzkum finančně a materiálně podporovat a poskytovat možnost zajímavých stáží pro studenty. Jiní výzkumníci toto považují spíše za nevýhodu, protože si chtějí zachovat svobodu změnit kdykoliv směr výzkumu.

Za oběti lze považovat čas strávený spoluprací s patentovým zástupcem při přípravě přihlášky i později při řízení o udělení patentu a čas a energii věnované podpoře komercializace a poskytování technických informací, případně i doplňování dat. To, zda výhody převáží nad nevýhodami, je často závislé na osobnostním nastavení výzkumníků a někdy také na oboru či na konkrétní technologii.

Proč je v biomedicínském výzkumu patentování důležité? Jak poznat, který výsledek výzkumu má smysl chránit patentem?

Bez patentové ochrany je v biomedicínských oborech velmi často zbytečné investovat do dalšího vývoje technologie. To je typicky případ farmaceutických a zdravotnických aplikací. V těchto oblastech je potřeba splnit striktní zákonné požadavky, což zahrnuje drahé testování, a navíc je velké riziko, že produkt či technologie nakonec požadavky nesplní. Přitom však cena kopírování produktu či technologie dalšími firmami tak vysoká není. Podmínkou investice je tedy to, že v případě úspěchu bude možné nějakou dobu využívat monopolního postavení na trhu, aby se investované prostředky mohly navrátit, ideálně i s významným zhodnocením.

Existují nějaká specifika patentování v oblasti biomedicínského výzkumu? Na co je třeba si dát pozor?

Specifik patentování v biomedicínských oborech je mnoho. Počínaje specifickými požadavky na to, v jakých formátech mají být uváděny sekvence nukleových kyselin, peptidů a proteinů, až po nutnost ukládat mikroorganismy, jsou-li součástí vynálezu, ve sbírkách mikroorganismů splňujících podmínky mezinárodních úmluv. U léčiv a účinných látek existují striktní požadavky na popis a na formulaci patentových nároků, které se navíc mezi jednotlivými jurisdikcemi liší. Vzhledem k tomu, že patentový systém musí respektovat svobodu volby nejvhodnější léčby lékařem či veterinářem, nelze v této oblasti patentovat úplně cokoliv, i kdyby to jinak splňovalo všechny požadavky patentových zákonů.

Autorka: Karolina Kašparová

Zdroj: Masarykova univerzita, Věda výzkum

Rubriky
Aktuality

Jak z kamene vybrousit diamant

Článek najdete také v aktuálním vydání AB/Akademického Bulletinu, který je věnovaný transferu.

Pro vědce může s jistou nadsázkou znamenat úspěšný transfer to, co pro klenotníka diamant – král všech drahokamů. Převedení základního výzkumu do praxe je totiž obdobně jako broušení diamantu leckdy náročné. Na konci se ale může stát zářivou ozdobou vědcova bádání. Aby vědci při uplatňování výzkumů nenarazili na byrokratickou realitu tvrdosti desátého stupně Mohsovy stupnice, obracejí se na Centrum transferu technologií AV ČR – CeTTAV. Jak podpořit transfer na pracovištích Akademie věd ČR, popisuje vedoucí centra Martin Smekal.

Vedení CeTTAV jste se ujal na začátku letošního roku. Co vás do Akademie věd přivedlo?

Perspektiva, že můžu přispět k uplatňování vědy v praxi. Zároveň mě přesvědčilo, že vedení Akademie věd vnímá transfer jako strategickou prioritu.

Jak vypadá z pohledu transferáře ideální vědec?

Sympatický člověk, který dělá vše, co mu transferář nalajnuje. Plní termíny a zazáří, když transferáře uvidí… Ale vážně – jako ideálního vědce vnímáme každého, kdo si cení své práce a chce, aby jeho výsledky našly využití. Navíc chápe, že potřebuje profesionální pomoc od někoho, kdo se orientuje v právním, obchodním i ekonomickém bludišti.

Měli by vědci myslet na transfer ještě dříve, než „otevřou dveře“ své laboratoře nebo badatelny?

Nemyslím si, že by museli myslet na transfer už na začátku výzkumu. Měli by si ale uvědomit, jak jejich specializace navazuje v relevantních oborech na praktické potřeby nebo dlouhodobé trendy. Kolegové-vědci, s nimiž se setkávám, vizi mají. Vědí, jak mohou být jejich výzkumy užitečné.

CeTTAV zajišťuje pro pracoviště různé činnosti – které jsou nejdůležitější?

Chceme, aby vědci byli s naší podporou lépe připraveni uplatnit své výzkumy. Zprostředkováváme jim proto také finanční podporu, která v různých fázích rozvoje technologií a znalostí umožní, aby se výsledky jejich výzkumů prosadily. Pomůžeme se získáním peněz na sestavení prototypu, úhrady nákladů na testování, nábory nových členů týmu, kteří mají na starosti komercionalizaci, nebo vyhledáním investorů pro založení a rozjezd spin-off společnosti.

Ing. Martin Smekal
Centrum transferu technologií AV ČR


Vedení CeTTAV se ujal letos s vizí posílit jeho postavení v Akademii věd ČR i v prostředí České republiky a střední Evropy. Působil na různých pozicích velké čtyřky poradenských firem. V posledních deseti letech uplatňoval zkušenosti na manažerských postech ve společnostech zaměřených na inovace a digitalizaci. Založil a vedl firmy poskytující ICT služby.

Komu jste už například pomohli?

Dlouhodobě spolupracujeme s ústavy nejen v Praze, ale po celém Česku. Zmíním třeba Ústav přístrojové techniky, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského a Ústav struktury a mechaniky hornin. Pomáháme ale i dalším pracovištím Akademie věd.

Transfer je tedy pro vědce určitým vyvrcholením jejich výzkumu.

Přesně tak. Pokud na něj jdeme správně, je naplněním a oceněním práce každého vědce. Nejde jen o peníze, ale o skutečné zhodnocení jeho výzkumu. Dobře se to ukázalo při pandemii covidu-19. Výsledky z dílny Akademie věd se tehdy výrazně uplatnily.

Zmiňoval jste spin-off společnosti. Jak fungují v akademickém prostředí?

Založení společnosti, aby se uplatnila technologie, je jednou z cest. V některých oborech jde o preferovanou cestu, i když není jednodušší ani rychlejší. V Akademii věd zkušenosti se zakládáním spin-off společností máme. CeTTAV se letos zapojil do několika projektů. Jde o technologie, které mohou dosáhnout mezinárodního úspěchu s celosvětovým dopadem. Chceme, aby i další pracoviště a týmy tento způsob transferu viděly jako jednu z možných variant.

Nemají pracoviště ze zakládání spin-off firem někdy obavy?

Máte pravdu. Jejich postoj vychází ze strachu z neznámého. Částečně i nepřehlednosti pravidel, jež se zakládáním společnosti souvisejí. Ve spolupráci s kolegy z Kanceláře Akademie věd, například Majetkovou komisí a Kontrolním odborem, připravujeme návody a další podklady, jak zakládání spin-off firem zjednodušit.

Na co zaměřujete školení a workshopy, které organizujete?

Školení organizujeme nejen pro vědce, ale pro všechny kolegy, kteří v Akademii věd podporují transfer. Ukazujeme jim, co uvádění výsledků do praxe obnáší a jaká rizika s sebou může nést.

Jaká například?

Každá snaha o transfer nemusí být úspěšná. Problém je, že nedotažení transferu mnozí vnímají jako neúspěch. Vědci proto mají obavu se o něj vůbec pokoušet. Samostatnou kapitolou je případné riziko kriminalizace.

Co tím myslíte?

Případná kriminalizace souvisí hlavně s odpovědností, kterou mají vedoucí pracovníci při správě majetku. Když se ale transfer provede správně, rizika nepřináší. Spíše jde o neopodstatněný strach z neznámého.

Propojení výzkumu s praxí je většinou běh na dlouhou trať. Může CeTTAV urychlit cestu výsledků z laboratoří?

Pokaždé nelze uvedení vynálezu do praxe urychlit. Pomůžeme ale s naplánováním nejefektivnějšího postupu. Máme zkušenosti a umíme se vyhnout nepříjemným překvapením, jež vyplývají z nevědomosti. Například z neznalosti očekávání partnerů nebo interních postupů a požadavků souvisejících se schvalováním na pracovišti nebo ve vedení Akademie věd.

Splnila v tomto ohledu vaše představy o propojování vědy a praxe databáze na Portálu transferu Akademie věd?

Určitě. Stala se hlavní platformou Akademie věd pro prezentaci výsledků, které směřují k transferu. Jde o nejnavštěvovanější část našeho portálu.

Jak ji dále rozvíjet?

Rozšíříme obsah a užití databáze pracovišti, aby ji ještě více využívala. Některé z technologií totiž dosud neměly své online portfolio, což jsme změnili. Stačí tak jednou kliknout a obchodním partnerům odešlete ucelenou prezentaci.

Jak firmy propojujete s akademickým prostředím?

S firmami a dalšími zástupci aplikační sféry komunikujeme a spolupráci podněcujeme obousměrně. Nabízíme technologie a kooperaci na jejich uplatnění. Přímo na výzkumu, uzavření licenční smlouvy nebo společném podnikání, kdy s pracovištěm založí společnost. Stejně tak reagujeme na zájem firem. Vyhledáváme pro ně technologie a podílíme se na dojednání podmínek spolupráce. Pracovištím poskytujeme podporu při jednání.

Pokaždé nelze uvedení vynálezu do praxe urychlit. Pomůžeme ale s naplánováním efektivního postupu. Máme zkušenosti a umíme se vyhnout nepříjemným překvapením, která vyplývají z nevědomosti. Například z neznalosti očekávání partnerů nebo interních postupů a požadavků souvisejících se schvalováním na pracovišti nebo ve vedení Akademie věd.
Martin Smekal, Centrum transferu technologií AV ČR

Spolupracujete s transferovými společnostmi u nás i v zahraničí

Ano. V České republice se podílíme na aktivitách spolku TRANSFERA. Sdružuje transferová pracoviště z univerzitních i neuniverzitních výzkumných organizací. Ze zahraničních aktivit zmíním například členství v organizacích ASTP Proton a TTO Circle, které mají vazbu na Evropskou unii. Můžeme tak být v kontaktu se špičkovými organizacemi i odborníky a sdílet zkušenosti, osvědčené postupy i znalosti. Letos jsme dokonce zorganizovali několik mezinárodních konferencí.

O jaké šlo?

V květnu jsme v Praze přivítali ředitele čtyř nejvýznamnějších výzkumných organizací v Německu – Max Planck, Fraunhofer, Leibnitz a Helmholtz. Sdíleli s námi zkušenosti s transferem. Nešlo jen o „chlubení“, jaké mají úspěchy. Diskutovali jsme i na téma, jak se poučit ze situací, kdy vše nešlo podle plánu. O měsíc později se v Praze setkali členové TTO Circle. Zapojili jsme se tak do debat o prioritách Evropské komise v podpoře uplatňování výzkumu v praxi. Získali jsme inspiraci pro akce, které bychom rádi připravili v příštích letech.

Přejděme k transferovým projektům, do nichž se CeTTAV už zapojilo a spolupracuje na nich s pracovišti Akademie věd.

Podporujeme hlavně transfer formou licence. Aktuálně jde třeba o plazmovou technologii pro ošetřování kovových povrchů, na které spolupracujeme s Ústavem termomechaniky. Druhým příkladem je syntetický polymer pro využití v lékařské diagnostice – vyvinuli jej v Ústavu makromolekulární chemie. Jak jsem už zmínil, stále častěji asistujeme při založení společnosti. Třeba kolegům v Ústavu přístrojové techniky a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. Nejčastěji ale pomáháme s tím, jak uchopit technologii nebo znalost a „překlopit“ ji do praxe. Jde bez nadsázky o pomyslné broušení diamantu z kamene, geologové by přesněji řekli z nerostu. Případy, kdy se podaří původní „suroviny“ – technologie nebo znalosti – rozvinout, kolegy v CeTTAV naplňují nejvíc.

Spolupodílíte se také na programu Technická inkubace pro začínající podniky. Jakou roli v něm CeTTAV hraje?

Program připravil CzechInvest. CeTTAV může zprostředkovat získání financí, které lze využít na uplatnění technologií v praxi. Budeme garantem kvality žádostí z pracovišť Akademie věd. V příštím roce chceme pro ně vytvořit více příležitostí, aby mohla získat další prostředky.

Transfer si spojujeme spíše s technologiemi. Jaké v něm mají postavení humanitní vědy?

Vypůjčím si slova Tomáše Kosteleckého z Akademické rady. Souhlasím, že na transferu ve společenských vědách není nutné vždy vydělat. Lze jím ale hodně ušetřit. Když přijmeme výsledky vědecké práce, často změníme pohled na řešený problém natolik, že začneme dělat věci jinak – efektivněji, úsporněji. CeTTAV spolupracuje s mnoha pracovišti z třetí vědní oblasti. Mohu tedy potvrdit, že humanitní nebo společenskovědní obory lze transferovat.

Například?

Zprostředkování informací na digitálních platformách, jako jsou mobilní aplikace nebo projekty umělé inteligence. Využít je může laická i odborná veřejnost. Aplikačním partnerem je často organizace z veřejné správy. CeTTAV pomáhá například Ústavu pro českou literaturu s licenčními vzory, protože potřebuje zapracovat do nakladatelských smluv principy Open Access.

Podporuje Evropská unie transfer technologií a znalostí dostatečně?

Jednoznačně ano. Nedávno jsem se zúčastnil jednání v Bruselu a potvrzuji, že valorizace výsledků výzkumu, jak to Evropská komise nazývá, má prioritu. Určitě si nemůžeme stěžovat ani na nedostatek peněz. Otázka je, jestli je umíme efektivně využívat. CeTTAV chce proto v dalším období vytvářet příležitosti, jak získat prostředky z grantových programů. Například z Horizon Europe.

Získává transfer dostatečnou podporu i u nás?

K jeho podpoře v Česku jsme letos v červnu vydali odborné stanovisko AVex. Pojmenovali jsme v něm oblasti, v nichž vidíme prostor k zlepšení. Ve spolupráci s vedením Akademie věd vedeme dialog se zástupci vlády i poskytovatelů. Chceme přispět k lepším podmínkám a požadavkům v grantových programech. Usilujeme ale také o granty, jež se přizpůsobí transferu znalostí a technologií z pracovišť Akademie věd.

Má systém transferu v Česku zásadní slabiny?

Docela hodně. Jejich vysvětlení by ale vydalo na samostatný článek. Vypíchnu jen, že legislativní prostředí u nás není pro transfer z akademického prostředí příliš vstřícné. Pomohla by také cílená finanční podpora pro rozvoj technologií, které mají perspektivu. Další problémy jsme popsali ve stanovisku AVex.

Jak hodnotíte podporu transferu u soukromého sektoru?

Máme příležitosti, jak spolupráci s aplikační sférou rozvíjet. Chci, aby CeTTAV vytvářelo silnější vazby s průmyslovými a dalšími partnery. Věřím, že najdeme příležitosti, abychom zajistili financování transferu na pracovištích i ze soukromých zdrojů.

Nemůže ale přílišný tlak na provázání vědy a soukromého sektoru vést ke „komercializaci“ vědy? Neohrozí podstatu základního výzkumu, poznávání jako takové?

Nejsem vědec. Úvaha, že propojení se soukromým sektorem povede k upozadění základního výzkumu, mi ale přijde zjednodušující. Zaměřuji se hlavně na podporu uplatňování výsledků. Vytvoření vazeb mezi vědci a aplikačními partnery proto považuji za klíčové. Vedou k vzájemnému pochopení. Někdy i k usměrnění výzkumných aktivit a ideálně i k navázání spolupráce pro uvedení technologií nebo znalostí do praxe.

Projeví se na přístupu k transferu energetická krize a situace na Ukrajině?

Priority transferu, zejména jeho urychlení, ovlivnila už covidová pandemie. Uplatnily se konkrétní vynálezy a technologie, navíc téměř okamžitě přinesly finance. Aktuální geopolitické a ekonomické tlaky určitě vytvoří příležitosti, abychom cestu z pracovišť do praxe urychlili.

Jakým směrem CeTTAV povedete?

Chceme, aby představovalo stabilní stavební kámen transferu znalostí a technologií v Akademii věd. Budujeme proto profesionální kancelář se vším všudy, což znamená, že i rozšíříme náš tým. Plánujeme vytvořit silný ekosystém a komunitu, propojit CeTTAV s odborníky, kteří řeší transfer na pracovištích.

Co byste vědcům v souvislosti s transferem závěrem poradil?

Nejhorší je nevyžádaná rada. Radit jim nebudu. Mnohé týmy v Akademii věd produkují skvělé výsledky. Přeju si tedy, abychom v CeTTAV pomáhali pracovištím s pomyslným broušením diamantů – nadějných výzkumů – na jejich cestě k praktickému uplatnění.

Rubriky
Aktuality

Na výzkum a vývoj se v roce 2021 vynaložila 2 % HDP

Meziroční nárůst výdajů na výzkum a vývoj o 8,5 mld. Kč na 121,9 mld. Kč se promítl i do ukazatele podílu těchto výdajů na HDP, který v roce 2021 dosáhl rovných 2 %. „Je to poprvé, kdy v Česku bylo v podílu výdajů na výzkum a vývoj ve vztahu k HDP dosaženo hranice dvou procent. V rámci Evropské unie drží Česko v tomto ukazateli již několik let desátou příčku,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.Mezi evropskou špičku patří Německo a Rakousko s více než 3% podílem výdajů na výzkum a vývoj na HDP.

V minulém roce šlo do výzkumu a vývoje z domácích a zahraničních veřejných zdrojů rekordních 47,8 mld. Kč. Zdroje EU se na této částce podílely 7,8 mld. Kč. Většina veřejných prostředků směřovala na výzkum a vývoj prováděný na vysokých školách a na pracovištích Akademie věd ČR. Podniky čerpaly celkovou domácí a zahraniční podporu z veřejných zdrojů ve výši 7 mld. Kč.

V roce 2021 se výzkumem a vývojem zabývalo celkem 2 800 podniků, jejichž celkové výdaje na tuto činnost dosáhly 76,6 mld. Kč. Na zpracovatelský průmysl připadalo celkem 38,5 mld. Kč. Nejdynamičtěji rostoucím odvětvím z hlediska výše výdajů na výzkum a vývoj jsou informační a komunikační činnosti. Podniky pohybující se v oblasti programování a poskytování IT služeb vynaložily v roce 2021 na výzkum a vývoj 19,2 miliardy korun, o polovinu více než před třemi lety,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Ve výzkumu a vývoji pracovalo ke konci roku 2021 celkem 121,6 tisíce osob. Meziročně se počet pracovníků ve výzkumu a vývoji navýšil o 3 %. Podíl žen tvořil 31 %. Nízký podíl žen v Česku je zapříčiněn vysokou zaměstnaností ve výzkumu v průmyslových a ICT odvětvích, kde je jejich zastoupení tradičně slabší. Jak v průmyslu, tak v ICT je podíl žen mezi pracovníky výzkumu a vývoje jen 15 %.

Mezi výzkumníky na vysokých školách pracovalo v roce 2021 téměř tři tisíce cizinců, kteří tvořili 12 % všech výzkumníků vysokých škol. Na Akademii věd ČR je zastoupení zahraničních vědců vyšší než na vysokých školách a tvoří zde čtvrtinu badatelů. „Ve veřejném výzkumu jsou z cizinců jednoznačně nejvíce zastoupeni Slováci. Pro někoho může být překvapivým faktem, že na druhém místě jsou občané Indie, byť s výrazným odstupem za Slováky. Dále následují Rusové a Ukrajinci. V roce 2021 ve veřejném sektoru pracovali necelé tři stovky ruských a obdobný počet ukrajinských výzkumníků. Jedná se ale o stav před začátkem války v únoru 2022,“ vysvětluje Marek Štampach z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. Další podrobné údaje naleznete na webu Českého statistického úřadu.

Rubriky
Aktuality

Klíčová témata pod mezinárodním drobnohledem

„Setkání s renomovanými odborníky z Mezinárodní rady hodnotím jako velice přínosné. Jde o špičkové vědce s bohatými manažerskými zkušenostmi v zahraničním prostředí, s nimiž máme příležitost diskutovat klíčová témata i přípravu strategických materiálů v oblasti vědy a výzkumu,“ sdělila k výsledku jednání ministryně Helena Langšádlová. 

Mezinárodní rada je poradní orgán RVVI složený ze zahraničních odborníků, který poskytuje Radě mezinárodní expertní srovnání už od roku 2016. V současné době zde působí pod vedením Prof. Josefa Michla, Ph.D., z University of Colorado at Boulder celkem 14 světově uznávaných elitních vědců, jakými jsou dále např. Prof. JUDr. Jiří Přibáň, Ph.D., DrSc., z Cardiff University, Prof. Dr. Josef Jiřičný z Institute of Molecular Cancer Research, University of Zurich, Prof. MUDr. Bohdan Pomahač, M.D., z Yale Surgery and Smilow Cancer Hospital, Dr. Ing. Reinhard Mauermann působící ve Fraunhofer Institute for Machine Tools and Forming, Prof. Jakub Kastl, Ph.D., z Princeton University, nebo Prof. Kian Lee Tan z National University of Singapore a Prof. Ding-Ming Wang, Ph.D., z tchajwanské National Hsinchu University of Education. 

K diskutovaným oblastem patřil transfer znalostí a technologií a obecně motivace soukromých společností k financování výzkumu. Zdůrazněna zde byla role RVVI při zviditelnění příkladů dobré praxe, a také mezinárodní příklady nástrojů podporujících zapojení soukromých a zároveň veřejných zdrojů při podpoře rizikových projektů, jakož i role veřejné podpory pro dynamický rozvoj spin-off a start-up projektů v České republice. RVVI zároveň s experty z Mezinárodní rady projednávala téma národních priorit vědy a výzkumu. Dle názoru zúčastněných je obtížné identifikovat konkrétní prioritní výzkumná témata, ale je smysluplné identifikovat prioritní výzkumné obory.

Foto: FB Věda, výzkum a inovace

Rubriky
Aktuality

Noví místopředsedové a členové RVVI

V úvodu jednání ministryně přivítala nové členy RVVI, kteří byli na její návrh jmenováni vládou ke dni 16. září 2022. Jsou jimi dr. Adéla Gjuričová, prof. Dana Hamplová, prof. Jiří Homola, dr. Martin Hrdlička, prof. Ladislav Krištoufek, dr. Miloslav Nič, prof. Kateřina Ronovská a prof. Martin Weiter.

Nově zvolení

Na pozice místopředsedů RVVI byli zvoleni prof. Jiří Homola, který je vedoucím vědeckým pracovníkem v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR a patří mezi nejcitovanější české vědce. Dále prof. Tomáš Polívka, profesor biofyziky na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a od roku 2021 zároveň hlavní koordinátor hodnocení podle Metodiky 2017+.

„Jsem ráda, že mohu přivítat v předsednictvu Rady špičkové a široce respektované odborníky a těším se na spolupráci,“ uvedla k výsledku volby ministryně Helena Langšádlová.

Nový místopředseda Rady prof. Jiří Homola po svém zvolení uvedl: „Jako místopředseda Rady se budu především věnovat agendě rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. Důležitý je nejen státní rozpočet na příští rok, ale i střednědobý výhled, který výzkumným organizacím poskytuje stabilní a předvídatelné prostředí pro jejich činnost.“

Prof. Tomáš Polívka, který byl také zvolen místopředsedou Rady, řekl: „Mým úkolem v Radě je věnovat se zejména hodnocení vědy a výzkumných organizací v ČR, což je činnost, které se věnuji už přibližně 10 let.“

Budoucnost energetiky

RVVI také projednávala budoucnost výzkumu v oblasti energetiky. Schválený materiál „Energetický výzkum v ČR” mj. uvádí, že vědeckovýzkumná infrastruktura energetického výzkumu je připravena reagovat na požadavky státu a společnosti. RVVI se podrobně zabývá situací v české energetice a stavem veřejně financovaného energetického výzkumu v debatě s odborníky od konce roku 2021. Energetický výzkum je dnes stěžejně realizován Akademií věd ČR, ve výzkumných organizacích a na vysokých školách. Podílejí se rovněž malé a střední podniky. 

V závěru jednání RVVI projednala blížící se slavnostní setkání u příležitosti 30 let činnosti Rady.

Zdroj: Věda a výzkum, foto: FB Věda, výzkum a inovace

Rubriky
Aktuality

O budoucnost transferu na AV ČR se není třeba bát

Program je vhodný pro zájemce, ze všech pracovišť AV ČR, kteří se chtějí rychle seznámit s prostředím transferu. Lektoři Michal Beluský a Jakub Hruška z CeTTAV jim ukázali, jak zvolit a promyslet cestu vědeckého výsledku na trh formou licencování a zakládání spin-off. Host modulu Jaromír Zahrádka, CEO a Managing Partner i&i Prague, s.r.o. pak účastníkům představil téma z pohledu investora.

Hlavním cílem bylo provést účastníky všemi aspekty a překážkami, které je při uplatnění těchto způsobů komercializace čekají tak, aby jejich výsledky měly šanci na úspěch. Na příkladech lektoři ukázali, co je třeba zvážit při stanovení nejlepší cesty technologie na trh. Upozornili nové transferáře na to, s čím se mohou setkat v praxi, jak správně postupovat a jak vyhodnotit rizika.

Licencování a spin-off

U licencování měli účastníci možnost probrat celý proces uzavírání licence krok za krokem. Od identifikace výsledku, který by mohl mít na trhu šanci, přes oceňování licencí, vyjasnění a ochranu práv, navázání komunikace s potenciálním nabyvatelem, zákonné úpravy smluv a vyhotovení návrhu termsheet smlouvy až po otázky týkající se vymáhání práv a správy patentů.

Téma spin-off probralo různé existující definice a jejich význam, finanční podporu spin-off společností v jednotlivých fázích jejich vývoje nebo řešení střetu zájmů. Účastníci si definovali akademický spin-off jakosubjekt, který je založen za účelem komercializace výsledků vědecké práce. Má svou vlastní právní subjektivitu a z mateřské organizace si s sebou bere duševní vlastnictví, technologii nebo existující výrobek a transformuje jej do nových výrobků anebo služeb.​

Přednášející se věnovali i administrativním procesům spojeným se zakládáním akademických spin-off, interním předpisům a schvalovacím postupům na půdě Akademie věd ČR. Školení je koncipováno jako interaktivní a účastníci se tak aktivně zapojili např. do promyšlení důvodů k volbě obou způsobů komercializace nebo vytvoření SWOT analýzy cestou spin-off.

„V tomto modulu věnovaném licencování a spin-off mě příjemně překvapila proaktivnost i znalosti letošních účastníků. Například důvody pro využití či nevyužití obou variant, které účastníci vypracovali během školení, byly přesné. Navíc si všimli i některých nepřesností v úpravě relevantních interních norem, kterých si předtím nikdo nevšiml, a přitom mohou být pro úspěch komercializace zásadní. O budoucnost transferu na AV ČR se proto nebojím, “ zhodnotil úroveň modulu lektor Jakub Hruška z CeTTAV.

Transferářské vzdělávání

Šestiměsíční, inovovaný program TT Boost je součástí transferářského vzdělávání, které pořádá CeTTAV (Centrum transferu technologií AV ČR). Je určeno pro zájemce, ze všech pracovišť AV ČR, kteří se chtějí rychle seznámit s prostředím TZT. Vyšší počet výzkumných pracovníků, kteří budou schopni se v problematice transferu orientovat, pomůže naplnit jednu z priorit Akademie věd ČR – přenos výsledků vědecké činnosti do praxe.

CeTTAV nabízí řadu dalších vzdělávacích kurzů např. ty individuální šité, tzv. na míru potřebám jednotlivých ústavů. Program spustilo centrum již vloni a pozitivní reference a ohlasy z pracovišť na sebe nenechaly dlouho čekat. Podrobnosti o kurzech a školeních všem ráda poskytne Barbora Jedličková, manažerka vzdělávání.