České sociální vědy – stav setrvalý?

O iniciativě Nový evropský Bauhaus a příležitostech pro české sociální a humanitní vědy v evropských programech si redaktoři vedavyzkum.cz povídali s Klárou Černou, která je národním kontaktem v Technologickém centru AV ČR pro oblast sociálních a humanitních věd.

S čím můžete výzkumníkům pomoci?

Mojí nejběžnější činností je vyhledávání výzkumných témat na míru konkrétnímu ústavu, především humanitní a sociální vědy, či instituci. Z více než čtyřiceti vypsaných výzev jim nabídnu tři až čtyři nejpodobnější jejich zaměření a společně pak hledáme způsob, jak se do dané evropské spolupráce zapojit. Z českého prostředí totiž účastníci znají proces, kdy žádají o grant, a ten dostanou, nebo ne. V našem případě nejde jen o finanční stránku projektu, která je bezesporu zajímavá, ale jde hlavně o spolupráci na evropské úrovni, zapojení do mezinárodních klastrů.

Jejich náročnost je odlišná od individuálních projektů – ne tak administrativně, ale jak už jsem zmínila, spíše komunikačně. Pokud totiž jde výzkumná organizace nebo jiný subjekt do evropského projektu, musí počítat s tím, že má najednou minimálně osm partnerů. Část své kapacity pak musí věnovat komunikaci v daném konsorciu.

Úspěšné sociální vědy

České sociální vědy to nemají úplně jednoduché, nejsou tak úspěšné v evropských projektech, jako jsou fyzikální vědy či instituce zabývající se umělou inteligencí. Proč?

Z hlediska srovnání s jinou českou úspěšností v Horizontu Evropa myslím, že nebude úspěšnost v této oblasti nijak zásadně zaostávat.

Možná si sociálních a humanitních věd stále dost nevážíme. Stále tu asi vládne předsudek, že společenské a humanitní obory bádání nejsou tak důležité, jako takzvané „tvrdé vědy“. Nicméně v Horizontu Evropa se stále více mluví o nutnosti mezioborovosti vědních témat a dá se tam vyfiltrovat více než 350 témat, kde je nutná expertíza humanitně zaměřených badatelů. Z toho plyne, že se jednak bádá samostatně, ale že je také nutnost připojovat se do jiných vědních oborů.

Česká republika je v posledních letech zajímavou destinací pro vývoj počítačových her. Spadá tato oblast do kreativního ranku Horizontu Evropa?

Spadá. Dokonce v minulé výzvě uspěla česká společnost Charles Games. Stala se součástí konsorcia zaměřeného na výzkum a vývoj digitálních her orientovaných na historii. Tento projekt je nazvaný MEMENTOES.  Úspěšná byla Karlova univerzita i s pojektem MEMORISE.

Nový evropský Bauhaus

Co si máme představit pod projektem nazvaným NEB?

Kdybych použila slova 2021 předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ze září 2021, má se jednat o duši Zelené dohody pro Evropu. Znamená to, že ekonomicko-environmentální reformní kroky z oficiálních dokumentů je nutné uvést do praxe, do života prostřednictvím konkrétních projektů.

Jde o mezisektorovou iniciativu, která prochází více programy – nejen Horizontem Evropa, ale i např. programem LIFE či Evropským fondem pro regionální rozvoj. Celkem čtyři velké evropské programy se nějakým způsobem týkají Nového evropského Bauhausu. Nyní původní idea dostává rámec jasných výzev s konkrétními rozpočty.

Klára Černá

Vystudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, obor mezinárodní vztahy a mezinárodní teritoriální studia. Působí jako národní kontakt pro oblast kultury, kreativity a inkluzivní společnosti Horizontu Evropa v Technologickém centru AV ČR. Její práce je zároveň jejím koníčkem, protože – jak sama říká – jinak by se jen těžko dělala.

Převzato z vedavyzkum.cz, redakčně kráceno.

Máte zájem o bližší informace o dotačních výzvách z oblasti transferu znalostí a technologií? Kontaktujte kolegu Jakuba Hrušku.

Další aktuality