Duševní vlastnictví a mýty

Jsou texty, ke kterým je dobré se vracet. Po několika měsících na mě na síti LinekdIn mrkla připomínka článku z online workshopu agentury CzechInvest s podtitulem Duševní vlastnictví jako akcelerátor růstu. Své know-how zde sdílela podnikatelka s mnohaletými zkušenostmi Liliana Berezkinová, spoluzakladatelka poradenské společnosti Pipette & Chart a mentorka programu CzechStarter. Z textu přejímáme.

Jednou ze základních otázek, které si firma musí položit při řešení duševního vlastnictví je, s čím konkrétně obchoduje. Čím dál více společností je v dnešní době znalostních, a proto je potřeba toto know-how strategicky chránit.

Pokud je otázka duševního vlastnictví ve vaší firmě aktuální, určitě si najděte odborníka, nejlépe patentového zástupce a business poradce. Zkonzultujte s nimi strategii ochrany vašeho IP, aby co nejlépe ladil s vaší podnikatelskou strategií. Zaměřte se na dvě klíčové otázky – jaké know-how chránit a jakým způsobem ho chránit.

Důležité je mít na paměti, že duševní vlastnictví má mnoho podob, zdaleka jím nejsou jen patenty. Jsou to i databáze klientů, užitné vzory, autorská práva, obchodní tajemství, licence, zdrojové kódy, ochranné známky apod. I zdánlivě „běžné“ smlouvy o mlčenlivosti určené vašim zaměstnancům, partnerským univerzitám nebo externím spolupracovníkům jsou naprostým, avšak často podceňovaným, minimem.

„Z pohledu technologické firmy je důležité patentovat hlavní prvek vaší inovace. Další krokem může být patentovat tu část produktu, která je viditelná a její kopírování lze tak monitorovat. Patentovat příliš nebo vůbec jsou dva extrémy, které nemohu doporučit. Velkou roli hraje i kvalita patentu, měl by zajistit co největší pole působnosti, zahrnout budoucí varianty produktu a současně zajistit maximální možnou blokaci konkurence. Jednou z variant, kdy patentovat svůj produkt nemůžete nebo ze strategických důvodů nechcete, je ho zveřejnit či podat patentovou přihlášku, ale o samotný patent neusilovat. Patent se tak stane veřejně známou informací a práva na něj si nebude moci nárokovat nikdo,“ vysvětluje různé strategie přístupu k patentové ochraně Liliana.

Duševní vlastnictví je téma, které bohužel oplývá mnoha mýty. Ty nejčastější zde uvádíme:

Mýtus I. Duševní vlastnictví, administrativa kolem jeho ochrany a celý proces mě zdrží od podnikání.

Může se vám zdát, že šetříte čas i náklady, ale špatně ochráněný produkt či know-how pro vaše podnikání mohou být fatální. Doporučujeme z rozpočtu na vývoj produktu odložit část prostředků stranou na kvalitní FTO analýzu a přípravu prvního klíčového patentu.

Mýtus II. Duševní vlastnictví tvoří pouze patenty.

Patenty jsou skvělý způsob, jak chránit produkty, ale duševním vlastnictvím jsou například i databáze klientů, užitné vzory, autorská práva, obchodní tajemství, licence, zdrojové kódy, ochranné známky anebo i kyberbezpečnost. Opomíjet komplexitu IP by byla škoda. Znalostní firmou můžete být i bez patentů.

Mýtus III. Patent odkryje vaše know-how konkurenci.

Po uplynutí zákonných lhůt bude patent skutečně zveřejněn. Ohroženi můžete být, pokud vám váš patent dostatečně kvalitně nevymezí vaše patentové nároky. V opačném případě si můžete vytvořit téměř monopolní pozici. Není patent jako patent.

Mýtus IV. Produkt se musí rychle uvést na trh. Než řešit patenty, raději začnu prodávat.

Jistě, pokud má váš produkt krátký životní cyklus, patentovat se vám nevyplatí. Stejně tak, když určité know-how chcete chránit déle než dvacet let (např. recepturu). Přesto byste měli mít ještě před uvedením produktu na trh jistotu, že neporušujete práva třetích stran (FTO) a v případě patentovatelnosti vašeho vynálezu podat patentovou přihlášku dříve, než produkt začnete aktivně představovat na trhu.

Mýtus V. Moje řešení není patentovatelné, nemám tedy jak ochránit své know-how.

Je pravda, že zdrojové kódy, matematické metody nebo obchodní činnosti patentovat dle českého (evropského) zákona nelze. Metodou ochrany pak může být obchodní tajemství nebo autorské právo. Vyplatí se i tak konzultovat s IP specialistou.

Příklady správné praxe? Přinášíme vám jich hned několik:

  1. Ujasněte si, jakými aktivy chcete tvořit hodnotu vaší společnosti.
  2. Převeďte veškeré IP, které vzniklo před založením společnosti, z autorů (zakladatelů) na společnost.
  3. Obklopte se expertním týmem včetně patentového zástupce, účetního, právníka a advisora.
  4. Definujte si klíčové znalosti za vašimi produkty a službami.
  5. Ošetřete si převod práv k IP od externích spolupracovníků (,,IČařů“). Prověřujte své zaměstnance, zejména nemají-li platné NDA u konkurence.
  6. Zkoordinujte IP strategii s business developmentem, fundraisingem i marketingem.
  7. Před růstovou fází / investičním kolem zařaďte mezi strategické činnosti i technologický scouting a trend forecasting.

Zdroj a ilustrační obrázek: czechstartups.org

Další aktuality