Otevřený přístup ve vědě?

Na přelomu dubna a května 2020 se uskutečnil již 9. workshop vzdělávacího cyklu pro transferáře z pracovišť AV ČR. Téma k diskuzi bylo žhavé - Kdy dává smysl otevřený přístup ve vědě a jak to hraje s transferem znalostí.

Imperativ že výsledky veřejně financovaného výzkumu mají být veřejně sdílené, publikované, přístupné, provází transfer znalostí od jeho samotného začátku. Jako ve všem, i v otevřeném přístupu k výzkumu (nebo-li Open Access) nic není černobílé. Proto bylo již deváté pokračování odborného vzdělávání pro pracovníky transferu znalostí a technologií věnováno tomuto tématu.   

„Open Access představuje model vědecké komunikace, který má za cíl zajistit trvalé, svobodné a bezplatné zpřístupnění publikovaných vědeckých výsledků. Online a bez omezení pro kohokoli. Na první pohled se může zdát, že je to v přímém konfliktu s přístupem transferu znalostí. Náš webinář tak vytváří propojení mezi dvěma zdánlivými extrémy,” vysvětluje stručně princip otevřeného přístupu Lenka Scholzová, vedoucí CeTTAV.

Program online workshopu

První blok předznamenaný otázkou Proč vlastně otevřený přístup? uvedl Jiří Marek, Open Access manažer Masarykovy univerzity Brno. Ve svém vystoupení prošel historii, vývoj a definice, jeho realizaci a přínosy otevřeného přístupu. Mezi ně patří zrychlení výměny vědeckých informací, rozšíření jejich dostupnosti a zvýšení informačního dopadu. Zájem účastníků vzbudila i část prezentace, kdy se podrobně věnoval vztahu open science a komercializace.  

Jaké důvody podporují současný rozvoj a zavádění principů otevřeného přístupu ve vědecké sféře? Jiří Marek k tomu uvádí:

„Důležité je uvědomit si, že otevřený přístup k čemukoli, představuje pouze formu, s jakou se s určitými výsledky, daty, publikacemi nakládá. Nejedná se tak o „nové“ výsledky, ale o ty stejné výsledky, které jsou pouze novým způsobem spravovány. Otevírání vědy je tak možné považovat za transformaci vědy na možnosti 21. století. Ty umožňují plně rozvinout aktuální potenciál vědeckého bádání, šířit rozvoj lidského vědění, což je a vždy bylo cílem vědy jako takové. Open Access má sloužit zejména k ověření správnosti výsledků:

  • rychlejší objevení metodické chyby nebo podvodu; reproducibility vědy;
  • zvýšení opakovatelnosti vědeckých experimentů a zvýšení jejich důvěryhodnosti; 
  • znovuvyužití jednou získaných dat či jejich vícenásobné využití, zejména, pokud je obtížné nebo nemožné je znovu získat; 
  • vyšší dostupnost vědeckých výsledků a také urychlení inovačního cyklu;
  • rychlejší rozvoj spolupráce s průmyslem a napříč vědeckým světem;
  • rozvoj vědecké metody pomocí většího prostoru pro konstruktivní kritiku práce ostatních kolegů,“

Tématem open-source a free software (FOSS) se zabýval další přednášející Michal Beluský, právník CETTAV. Věnoval se problematice open-source licencí v akademickém prostředí a možnostem komercializace počítačových programů zpřístupněných jako FLOSS.

Odpoledne Michal navázal blokem týkajícím se know-how a obchodního tajemství. V rámci tohoto bloku byly probírány i smlouvy typu NDA či MTA. Představil také praktické smluvní vzory pro období pandemie, které jsou k dispozici na vyžádání.  

Jaké překážky stojí dnes v cestě Open Access?

„Pokud bych měl jmenovat jednu příčinu, tak by určitě na prvním místě byla nízká míra pochopení tohoto trendu vědeckou komunitou a určitá rezervovanost měnit dlouhodobě nastavené procesy. V rámci implementace otevřené vědy dochází často k řadě nedorozumění a bariéry jsou často založeny na nepřesných informacích. Nicméně to není chyba vědecké komunity jako takové, spíše to poukazuje na to, že je nutné si být zejména v oblasti podpory vědecké činnosti tohoto faktu vědom a postupně tyto obavy rozptylovat.

Mezi klasické bariéry patří například Obava o „ukradení“ výzkumu/ztráty kontroly nad ním, pokud bude otevřeně dostupný. Tuto obavu je možné překonat vysvětlením, že je to vždy o správném nastavení správy výsledků vědeckého výzkumu a že ne všechny výsledky musí být hned otevřeně dostupné. Nebo obava z finanční náročnosti Open Access. Tu lze často rozptýlit vysvětlením možností zelené cesty Open Access,“ odpovídá Jiří Marek. 

Webinář uzavřelo téma Speciální informační režimy, dual use a citlivé technologie, pod taktovkou Lenky Scholzové. Ta vysvětlila např. základní pravidla práce s citlivými informacemi a informacemi označenými v souladu se zákonem 412/2005 Sb., věnovala se principu dvojího užití technologií a přidala řadu příkladů z vědecké praxe. 

A na závěr dotaz na budoucnost 

Kam směřuje vývoj a zavádění otevřených principů ve vědecké sféře? 

Odpovídá Jiří Marek: „Změna ve sdílení vědeckých výsledků, kterou spolu přináší otevřený přístup k vědeckým informacím je v dnešní době již více než trend. Je to politický závazek a je to také změna vědeckého prostředí jako takového. Tedy trend vývoje je jasný, nyní žijeme přechodnou dobu a postupně přejdeme z „uzavřené“ vědy na vědu „otevřenou“. Kdy se tak stane přesně není zatím jasné, ale minimálně v Evropě budou tento trend udávat iniciativa Plan S (od Coalition S), nový výzkumný program Evropské Unie Horizon Europe, evropský vědecký datový prostor European Open Science Cloud a také směrnice EU č. 1024/2019, o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. 

Tyto čtyři „iniciativy“ udávají trend vývoje v oblasti poskytovatelů dotací, rozvoje výzkumného prostředí a směřování legislativních pravidel. Výraznou změnu tak můžeme zaznamenat pravděpodobně již kolem roku 2025.“ 

Povedlo se naplnit cíl webináře?     

Velmi oceňuji snahu a kreativitu celého týmu CeTTAV dostát svému závazku uskutečnit devátý modul dovednostních tréninků pro mě nezvyklou formou, formou on line. Obsahová náplň byla jako vždy velmi dobře postavená a vydatná.”

shrnuje jeden z účastníků webináře

Pokud máte zájem o účast na odborných transferářských akcích neváhejte si napsat o informace naší kolegyni Báře Jedličkové

Další aktuality