Špičkový výzkum získá podporu

Máloco rezonovalo v několika posledních týdnech českým výzkumným ekosystémem jako záměr Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásit z nového programového období kohezních fondů (2021–2027) výzvu zaměřenou na špičkový výzkum.

Přestože Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK), který bude mít v gesci právě MŠMT, ještě nebyl formálně Evropskou komisí schválen, probíhají čilé přípravy jednotlivých výzev pro špičkový výzkum.

Pojďme k přípravě výzvy. Nebyl draft z Vaší strany připraven příliš narychlo, když způsobil reakce, které nebyly pouze pozitivní?

Jsem přesvědčený, že ne. Pro představu: do konce letošního roku musíme vyhlásit více než deset výzev. Každá výzva probíhá náročným procesem konzultací. Může to být ad hoc odborná skupina, která draftuje vysoce expertní či hluboce technicistní aspekty výzvy, následně plánovací komise, monitorovací výbor, porada vedení MŠMT a další. Z každého tohoto kroku přicházejí připomínky. Abychom proces urychlili a nebyli vázáni na zpoždění Evropské komise, rozhodli jsme se jít cestou nultých jednání platforem OP JAK. Nulté platformy mají stejné složení jako ty řádné, mají stejné procesy apod. Jde nám o to, abychom vše řádně a předem projednali s hlavními stakeholdery úplně stejným postupem, díky čemuž ušetříme až půl roku času.

Co je tedy cílem výzvy? Čeho chcete dosáhnout?

Chceme umožnit, aby český špičkový výzkum se silným aplikačním potenciálem dosáhl evropské špičky. Asi se shodneme, že na evropskou špičku si nemůžou sáhnout desítky záměrů, ale vyšší jednotky. Naším cílem je výzvu oborově neomezovat a umožnit skutečně napříč obory podpořit definování a vznik evropských špiček.

Předkladatel svůj záměr zařadí do oblastí podle klasifikace OECD – FORD a zařazení zdůvodní. V prvním kroku hodnocení budou podpořeny vždy nejúspěšnější projektové záměry z každé oblasti Forda. Těch je devět. Museli jsme zohlednit nestejný rozsah jednotlivých oblastí, které vznikaly za jiným účelem než pro číselník grantových soutěží. Zbytek se následně sesype a podpořeny budou záměry s nejvíce body, nezávisle na oblastech, na něž se dostane osmimiliardová alokace na špičkový výzkum.

Posledním cílem, který chci zmínit, je překonání fragmentarizace českého výzkumného prostředí a nahrazení kompetice mezi výzkumnými organizacemi kooperací ve jménu České republiky. Položím rétorickou otázku: může mít Česká republika dvě evropské špičky v jedné oblasti? A ještě jedna rétorická teze: špičkové mašiny – z etického prizmatu jsou „majetkem“ daného vědce? Ústavu? Univerzity? Jako mašiny pořízené za veřejné prostředky a mající za cíl dosažení špičkovosti jsou veřejným statkem. Pokud spolu dvě výzkumné organizace nedokážou spolupracovat, a každá proto chce svou mašinu 50 kilometrů vzdálenou, pak není jen „něco“ špatně.

Cíli rozumím. Ale vy jste přistoupili k radikálnímu opatření omezení počtu žádostí pro výzkumnou organizaci. Není to, omlouvám se, z Vaší strany alibizmus, abyste měli jednodušší hodnocení?

Předně bych neřekl, že se jedná o opatření radikální, ale manažerské – z pohledu řízení výzkumné organizace. Dáváme do ruky velmi účinný, ale taky velmi náročný nástroj řízení výzkumu. Byl jsem nemile překvapen, že se u podobných výzev z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) ze strany žadatelů používal zřídkakdy. My teď říkáme: nejen že školy musí prioritizovat a určit si své top top top, ale zároveň by se měly umět domluvit se svou „konkurencí“. Už několikrát zmíněná aplikovatelnost má samozřejmě přímou vazbu na naplňování RIS3. Každý záměr bude muset popsat, jak přispívá k naplňování chytré specializace.

A jak to tedy je s vysokými školami a Akademií věd?

Pokládáte mi otázku, která je zcela irelevantní. Maximální počet projektových žádostí se nerovná počtu podaných žádostí, nerovná se počtu úspěšných žádostí a nerovná se počtu podpořených projektů. Ve výzvě Podpora excelentních výzkumných týmů z OP VVV, kde počet žádostí nebyl omezen, byla úspěšnost žádostí z ústavů Akademie věd skoro dvojnásobná oproti vysokým školám. To podtrhuje moji tezi výše. Navíc budeme regulovat pouze počet žádostí, kde dané IČO vystupuje jako žadatel. Jeho figurování jako partnera, včetně partnera s finanční spoluúčastí, nijak regulováno nebude. Proč? Opět dáváme manažerům výzkumných organizací do ruky nástroj, jak kompetici nahradit kooperací.

Rozhovor s náměstkem pro řízení sekce mezinárodních vztahů, EU a ESIF Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Václavem Velčovským. Převzato z vedavyzkum.cz, redakčně kráceno.

Foto: Velké významné infrastruktury

Další aktuality