Technologie z Akademie věd mohou využívat i firmy

Nejen vyzkoumat, učinit objev a rozšiřovat hranice vědění, ale také všechny poznatky smysluplně přetavit v praktické využití. Takový je cíl Centra transferu technologií AV ČR, které pracovištím Akademie věd ČR poskytuje služby v oblasti uplatňování výsledků výzkumu v praxi, a propojuje tak vědu s byznysem.

V rámci pravidelných setkání diskusní platformy TT Actual transferáři i zástupci jednotlivých ústavů Akademie věd ČR hledají nové cesty, jak výsledky výzkumu dostat i mimo akademické laboratoře. K jejich zviditelnění slouží počátkem března spuštěná databáze technologií a přístrojů na novém Portálu transferu AV ČR.

Transferářská diskuzní platforma TT Actual se nedávno zaměřila na efektivní využití volných kapacit přístrojů a laboratoří Akademie věd ČR. Myšlenku inicioval místopředseda Akademie věd ČR Jan Řídký s tím, že z bohatého přístrojového vybavení pracovišť by mohly těžit nejen další ústavy Akademie věd ČR, ale i externí subjekty.

Podobně na tuto problematiku nahlíží i místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová a bývalá ředitelka, která má v Akademické radě oblast transferu technologií a znalostí v gesci. Podle jejího názoru je nabídka volné kapacity přístrojového vybavení či celých laboratoří ostatním pracovištím Akademie věd, případně i externím zájemcům pro jejich vědecké a výzkumné aktivity mimořádně důležitá: „Některé přístroje jsou nákladné a jejich pořizovací cena se pohybuje v řádech desítek milionů korun. Vývoj těchto přístrojů jde však rychle dopředu a jejich mezní parametry jsou během několika let překonány. Přibližně po deseti či patnácti letech některé části již přestávají být servisovány. Proto je žádoucí přístroje maximálně využít od samého začátku.“

Co se týče vyloženě komerčního využití přístrojů, je podle bývalé ředitelky Ústavu přístrojové technik AV ČR Ilony Müllerové důležité, abychom byli opatrní, protože se přístroje především pořizují pro řešení vědeckých úkolů a projektů a dosažení výstupů je v projektech termínované: „Firemní zakázky také, avšak v jejich případě může dojít ke střetu zájmů z důvodů časových priorit. Je třeba si také uvědomit, že u takto složitých zařízení je velká část práce v popisu a interpretaci výsledků. Rutinní opakovací měření by měla být prováděna až skutečně v případě volných kapacit, a to jak přístrojových, tak personálních.“

Radka Šmídová z Centra transferu technologií AV ČR vysvětluje, že do databáze chce CeTTAV kromě přístrojů doplnit aplikační laboratoře, které zatím chyběly, a činí v tom potřebné kroky: „Pracovištím, která mají zájem publikovat výsledky či přístroje v databázi, pomáháme s produktovými listy a odpovídáme na dotazy související s funkcí databáze. Jsme rádi za jejich názory a připomínky. Pomáhají nám přemýšlet o dalších vylepšeních a směrování.“

Ilona Müllerová doplňuje, že správce databáze musí aktivně kontaktovat jednotlivá pracoviště a zjišťovat, kdo má zájem své služby nabídnout. „Většina ústavů má na svých webových stránkách nabídku přístrojů a diagnostických metod včetně kontaktních osob. Bohužel ne vždy jsou informace aktuální a snadno dohledatelné,“ upozorňuje.

Stávající situace je na pracovištích v oblasti transferu různorodá. Odlišné jsou i správa a řízení využití přístrojových kapacit nebo podmínky a způsob poskytování služby. Někde se půjčuje jen partnerským institucím či spřáteleným pracovištím, ve větších ústavech fungují servisní oddělení, která nabízejí většinou komplexní službu. Například Fyzikální ústav AV ČR provozuje na svých webových stránkách vlastní databázi experimentálního zařízení.

Centrum transferu technologií AV ČR do budoucna usiluje o to, aby na Portálu transferu AV ČR vytvořilo ucelenou a přehlednou databázi pro všechna pracoviště, která transferovatelné výsledky a kapacity přístrojů a laboratoří mohou nabídnout. Jak na online setkání TT Actual zaznělo, v databázi by se měly nabízet především přístroje a laboratoře, které lze vnímat jako výsledek výzkumné práce či jsou jeho součástí, dále přístroje, které jsou unikátní, nové, na trhu nedostupné nebo je jejich použití spojeno s novou metodou měření, interpretace dat a podobně. Tedy takové přístroje, jejichž zpřístupnění lze zahrnout do aktivit transferu znalostí a technologií.

Databáze technologií a přístrojů obsahuje výsledky ze všech tří vědních oblastí – tedy i humanitních a společenských věd. Nedávno přibyl například produktový list z Orientálního ústavu AV ČR, konkrétně jde o první online tibetský slovník rozšířený o český jazyk. „V případě společenských a humanitních věd jsme zaznamenali živý zájem, zřejmě proto, že dosud tyto ústavy stály mimo hlavní proud transferových snah. Uvažujeme, že bychom vytvořili specifický workshop základů a principů transferu právě pro tuto vědní oblast,“ doplňuje Radka Šmídová.

Přehledný katalog
Co se technické stránky týká, Portál transferu AV ČR je připraven se této úlohy ujmout. V databázi lze vyhledávat podle různých kritérií – jak podle jednotlivých pracovišť nebo vědního oboru, tak i podle charakteru služby či přístroje. Každý výsledek či službu podrobně popisují samostatné produktové listy, nechybějí informace o možnostech komerčního využití, jména odborných garantů ani kontaktní formulář, kam lze odpovědné osobě z daného pracoviště přímo poslat dotaz nebo již konkrétní poptávku.

„Rozjet databázi přístrojů a laboratoří považuji za záslužnou myšlenku, jde o obrovský úkol, který nebude hotový za týden. Oceňuji, že se Centrum transferu technologií k věci postavilo čelem,“ říká Jiří Trnka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který v databázi nabízí technologii pro šetrné čištění povrchů historických materiálů, například středověkých olejomaleb.

Odborníci především z pracovišť první a druhé vědní oblasti se shodují, že podnět k prezentaci přístrojů a laboratoří musí být vedením Akademie věd ČR vyslán prostřednictvím ředitelů ústavů. Dosud se do aktivity Portálu transferu AV ČR zapojilo 22 ústavů Akademie věd ČR, databáze zatím čítá tři desítky produktových listů.

“Přístrojové vybavení pracovišť se poměrně rychle mění včetně personálního zabezpečení. Je tedy důležité tyto informace udržovat aktuální. S kvalitní udržovanou databází je jistě spousta práce. Určitě se ale vyplatí, a to nejen v oblasti využití přístrojů ale i v navázání nových spoluprací. Z hlediska konkurenceschopnosti naší vědy je lepší mít jeden špičkový přístroj a stoprocentně ho využít než několik průměrných. Vedení Akademie věd tyto aktivity bude určitě podporovat.” Místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová.

Tento článek najdete i v nejnovějším vydání e- časopisu AB/Akademický bulettin.

Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Další aktuality