Vysoce kvalitní snímky, které hyperspektrální kamera pořídí, výrazně zlepší možnosti monitorování i analýzy různých fenoménů na území naší republiky, ale i mimo ni. „Využití hyperspektrálních snímků má do budoucna obrovský potenciál a jsem rád, že je to právě náš TROLL, který bude moci tyto nové obzory ve snímání naší Země otevřít. Společně s našimi partnery aktuálně řešíme možnosti využití v různých oborech, kde mohou hyperspektrální snímky z družice přinést obrovskou přidanou hodnotu,“ říká CEO TRL Space, Petr Kapoun.

Už jen samotné zařazení mezi několik málo států s takto pokročilým systémem dává tušit, že český vesmírný sektor se s touto misí dostává do úplně nové ligy

Co nám hodí členství v ESA

Účast na projektech ESA nabízí zapojení firem do mezinárodních dodavatelských řetězců, umožňuje českým firmám spolupracovat s nejlepšími firmami v oboru a učit se od nich. Výsledky pak firmy uplatňují i v primárních oborech své činnost. Českým firmám nabízí vstupenku na trh v hodnotě miliard EUR. A mnohé firmy toho již využily a pracují na pokročilých řešeních pro automotive, na kterém stojí 11% HDP ČR, letectví, na odolné elektronice, aditivním strojírenství a dalším. Podporuje spolupráci univerzit a firem.

Pod vedením Ministerstva dopravy se podařilo vytvořit fungující ekosystém podpory rozvoje a využití kosmických aktivit:

• podnikatelský inkubátor ESA BIC Prague, který má už i svoji pobočku v Brně. Operátorem je CzechInvest; Smyslem je podpora nových slibných nápadů a jejich uplatnění v tržní praxi, podporu startupů prostřednictvím podnikatelského inkubátoru ESA BIC nyní se inkubuje 13 start-upů.

• ESA Technology Transfer Brokera, který vyhledává uplatnění kosmických technologií v pozemských aplikacích. Operátorem je Technologické centrum AV ČR.

• vzdělávací centrum o kosmických aktivitách, ESERO, jehož cílem je inspirovat žáky a studenty ke studiu technických a přírodovědných oborů. Právě technici české ekonomice dnes tolik chybí. Operátorem je společnost Science-In a PřF UK. ESERO vytváří portfolio výukových programů (sdílených napříč Evropou) a šíří je do škol především prostřednictvím akreditované výuky pedagogů.

Namátkou vybíráme Astronomický ústav AV ČR začal s ESA spolupracovat ještě před vstupem České republiky do této organizace a až do dnešní doby se zapojil do mnoha jejích misí a projektů, a to jak do vývoje přístrojů či softwaru, tak do přípravy vědeckých programů a zpracování dat družic ESA.

Čeští astronomové pracovali např. na vývoji softwaru pro optickou monitorovací kameru teleskopu družice Integral, která zkoumá zdroje záblesků záření gama, což jsou největší a nejenrgetičtějši známé výbuchy ve vesmíru. Pracují dále na analýze dat družice SOHO, která nepřetržitě sleduje Slunce, a na vývoji moderních nástrojů pro analýzu slunečního plazmatu.

Další český přístroj Thermal Plasma Measurement Unit-TPMU pochází z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který v současnosti rovněž pracuje na vývoji a stavbě analyzátoru vysokofrekvenčních vln pro jeden z přístrojů družice TARANIS, která bude studovat atmosférické výboje mezi troposférou a ionosférou.

Jeden z vědeckých přístrojů navržených v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR vybrala Evropská kosmická agentura pro platformu připravované mise ExoMars, která má přistát na Marsu. Jde o český modul analyzátoru elektromagnetických vln, který umožní zkoumat elektromagnetické vlny atmosférického původu, magnetické anomálie na Marsu a působení meziplanetárního prostředí a kosmického počasí na poměry na povrchu.

Ústav výzkumu globální změny AV ČR participuje na projektech dálkového průzkumu Země, Ústav jaderné fyziky AV ČR se mj. zapojil do projektu DOBIES (Dozimetrie pro biologické experimenty ve vesmíru) financovaného ESA nebo do projektu DOSIS-3D, na němž spolupracovala ESA a další země zajišťující provoz Mezinárodní kosmické stanice.

Ústav fyziky plazmatu AV ČR je v současnosti odpovědný za realizaci dvou hlavních zrcadel (M1 a M2) teleskopu METIS pro družici Solar Orbiter a za optický návrh a výrobu celé optické soustavy v rámci projektu ASPIICS. Ten je součástí technologické mise PROBA 3 věnované demonstraci technik a technologii letu družic ve formaci.

Po téměř padesáti letech se připravuje na cestu do vesmíru i náš astronaut

Armádní bojový pilot major Aleš Svoboda před pár dny oficiálně zakončil první ze tří fází výcvikového programu záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) v Kolíně nad Rýnem také český astronaut.

Aleš Svoboda uspěl v roce 2022 v konkurenci více než 22 tisíc účastníků ve výběrovém řízení ESA. Obsadil pozici v novém týmu astronautů pro vesmírný program. Bude se podílet i na nasazení stíhaček F-35 do Armády ČR. Platforma Vědavyzkum.cz se v autorském rozhovoru ptala, jak probíhá příprava astronautů a jaká je podpora vesmírných aktivit v ČR? Z rozhovoru vyjímáme.

Sedmitýdenní výcvik zahrnoval mimo jiné základy biologie a fyziologie s důrazem na adaptaci těla na stav beztíže, trénink přežití v zimě, nácvik výstupů do volného prostoru i mediální trénink. Další fáze ESA výcviku čeká Svobodu v druhé polovině roku, poslední přípravný blok pak absolvuje na jaře 2026.

V zásadě šlo o výběrové řízení na pracovní pozici jako každou jinou. Vycházel jsem tak z toho, co bylo pro zmíněné místo důležité – od základních požadavků po osobní specifika. Velká část kosmického programu je zaměřena na vědu a výzkum. Mnoho profesionálních pilotů například nedisponuje dokončeným doktorským studiem. Myslím si tedy, že v případě mého úspěchu sehrála roli kombinace více faktorů.

Jak by měl vypadat aktuální soubor dovedností astronauta? Došlo v tomto směru v závislosti na technologickém pokroku k rozšíření seznamu požadavků?

Určité požadavky, jež jsou kladeny na profesi pilota, mají řadu průniků s nároky, které by měl daný člověk splňovat na pozici astronauta. Abych se však vrátil k obecnému skillsetu, myslím si, že hlavním rysem je obecné zaměření. Astronaut by tak měl být schopný stále se učit nové věci, což například právě pilotům není cizí. Není proto žádoucí pouze jednostranná specializace bez komplexních dovedností.

Co si myslíte o častých argumentech z oblasti vědy a výzkumu, že je v misích oproti pilotům málo vědců?

Věda se v rámci vesmírných misí dělá jen v tom rozsahu, že astronaut je skutečně jen koncovým pracovníkem – operátorem, rozhodně to tedy není člověk, který by na stanici bádal a vytvářel vědecké poznání za pochodu. To už je dávno předmětem předešlého výzkumu na Zemi. Na orbitální stanici se už provádí pouze technický postup. Opět se tedy dostáváme k tomu, že „vyslanec ze Země“ musí být univerzální a poradit si se spoustou aktivit, a jednostranné zaměření je tak, jak jsem zmínil, nežádoucí.

Ubírá se podle vás ČR v oblasti vesmírných aktivit správným směrem?

Řekl bych, že se ubíráme správným směrem, nicméně tempo je, dle mého názoru, spíše pomalé.

Naše strategie je tak v tomto směru poněkud stydlivá. Často se používá rétorika typu: Aktuálně probíhá krize, inflace a období různých škrtů a vše se bude realizovat až v momentě, kdy všechny nepříznivé okolnosti pominou. Princip je přitom naprosto opačný – jedná se o segment, který má obrovský potenciál. Když se budeme bavit čistě pragmaticky o penězích, tak kosmické aktivity mají obrovskou přidanou hodnotu. Zní to jako fráze, ale byznys spojený s hi-tech moderními technologiemi pomůže ekonomice státu přeci jen o něco více, než byznys orientovaný na svařování trubek a zametání listí. Tento ekonomický benefit je tak napříč světem jasně patrný.

Zdroj fotografií: vzhurudovesmiru.cz