„Ve světě chybí levná technologie na zpracování těženého metanu a současně významně roste poptávka po metanolu, který se z něj vyrábí,“ vysvětluje Jiří Dědeček, vedoucí výzkumného týmu z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. „Metan je hlavní složkou zemního plynu, je levný a snadno dostupný ve velkém množství. Manipulace s ním však bývá mnohem komplikovanější než v případě ropy.“ Přeměna metanu na metanol tak hledá uplatnění v praxi.

Globální trh s metanolem je obchodně velmi zajímavý a analytici mu předpovídají další růst. Ve spotřebě metanolu je v současnosti na prvním místě Čína, která jej využívá v chemickém průmyslu.

Tým Jiřího Dědečka vytvořil a popsal nová unikátní reakční centra, která dovedou aktivovat kyslík dosud neznámým způsobem – rozštěpit ho. Takto rozštěpený kyslík lze následně využít k oxidaci metanu na metanol. Přímá oxidace molekulárním kyslíkem je ideální cestou, jak výrazně snížit náklady na výrobu metanolu, a tím lidstvo přiblížit k technologiím pro výrobu levnějších paliv a mnoha dalším průmyslovým aplikacím.

„Cíl je jasný: uplatnit a zhodnotit vědecký výsledek, ideálně formou licence, a nalézt financování pro Proof of Concept výzkum.“

Při hledání možností, jak novou metodu uplatnit v praxi, vědci spolupracují s Centrem transferu technologií AV ČR. Díky přehledné brožuře v angličtině, která upozorňuje na komerční potenciál technologie, již probíhají jednání s případnými partnery. Cíl je jasný: uplatnit a zhodnotit vědecký výsledek, ideálně formou licence, a nalézt financování pro tzv. Proof of Concept výzkum (ověření, že teorie či princip má praktický potenciál). V něm bude technologie ověřena v průmyslovém měřítku gigantických rafinerií.

Přeměna metanu na metanol by mohla zaujmout největší hráče petrochemického průmyslu a těžařské společnosti

„Kompaktní a jednoduchá metoda přeměny levného metanu na mnohem užitečnější metanol má obrovský potenciál a velkou šanci získat partnery, kteří se budou finančně podílet na dokončení výzkumu,“ popisuje Jiří Kavan z Centra pro transfer technologií AV ČR. „Investory hledáme především mezi výrobci katalyzátorů a souvisejících technologií, ale i mezi největšími hráči petrochemického průmyslu a těžařskými společnostmi.“

„V současnosti se však také hledáme partnery, kteří projektu pomohou s ochranou duševního vlastnictví, konkrétně budou mít zájem o opci k mezinárodnímu patentu, identifikují země, pro které bychom měli mezinárodní patentovou přihlášku nacionalizovat, a dále též partnery pro Proof of Concept výzkum,“ objasňuje možnosti spolupráce Jiří Kavan.

Konkurence ze Švýcarska a Norska

Zralost technologie dle stupnice TRL (technology readiness level) je na úrovni 3 z devítistupňové škály. Technologie je tedy ověřena v laboratorním měřítku a čeká ji prototypování a zavedení do průmyslové výroby. Tato fáze přenosu znalostí může být finančně náročná a ochrana investic je tak jednou z motivací pro mezinárodní patentovou přihlášku.

V tomto závodě ale Češi nejsou sami. Velmi podobný výzkumný úkol řeší konkurence ze Švýcarska a Norska, výzkumná konsorcia ETH Zurich, která spolupracují s průmyslovým gigantem Shell, a týmy kolem společnosti Haldor Topsoe AS a jejich výzkumní partneři ze skandinávských univerzit. O zájem investorů a komerční využití výsledku usilují i oni.

Tým badatelů z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR za svůj objev obdržel cenu Česká hlava 2020 v kategorii Invence. Soutěž každoročně vyhlašuje společnost Česká hlava spolu s Úřadem vlády České republiky. Vědci výsledky výzkumu s úspěchem představili také na 12. sympoziu o přeměně zemního plynu v USA, na 19. mezinárodní konferenci zeolitů v Austrálii a na Fóru pro rozvoj inovativní katalýzy v Německu.

„Transfer je běh na dlouhou trať. Věříme,“ říkají unisono vědci i transferáři, „že by se objev mohl uplatnit jako základ technologie. Díky tomuto objevu jsme otevřeli možnost pro vývoj technologie na využití metanu. Samotný vývoj může však trvat dalších pět nebo deset let.“