Hlavním cílem jednodenního workshopu bylo otevřít diskusi o využití potenciálu DEEP TECH a digitálních řešení k transformaci průmyslových ekosystémů EU. Různé pohledy na využití DEEP TECH a otevřených inovací se objevovaly ve všech příspěvcích prezentujících. Výstupy z navazující panelové diskuse mohou posloužit jako podklad pro další diskuse v odborných i politických kruzích.

Nová evropská inovační agenda usiluje o zvýšení globální konkurenceschopnosti a odolnosti firem a usnadnění růstu v nově se rozvíjejících odvětvích, zejména v těch, která umožňují vývoj a využití DEEP TECH. Evropské inovační ekosystémy by měly sloužit k podpoře průmyslové transformace vycházející z cílů politiky Zelené dohody. Přičemž otázka, jak zlepšit přenos základních výsledků výzkumu, výzkumu s nízkými TRL do průmyslových podmínek, zůstává i nadále nezodpovězena.

Akce nabídla otevřený a na faktech založený dialog mezi tvůrci politik, manažery, podnikateli, univerzitami a odborníky na transfer technologií. Workshop iniciovala Evropská komise ve spolupráci s DEEP Ecosystems 500 a pořádala jej Technická univerzita v Mnichově.

Co je Deep Tech 

… Se dočteme třeba na https://www.wolvessummit.com/. Termín DEEP TECH označuje ty startupy, jejichž obchodní model je založen na high-tech inovacích ve strojírenství nebo na významném vědeckém pokroku. 

Příklady hlubokých technologií mohou zahrnovat umělou inteligenci aplikovanou k předpovídání přírodních katastrof nebo technologie molekulárního zobrazování, které identifikují nemoc nebo predispozici k nemoci daleko dříve, než by to dokázal jakýkoli jiný existující test. Během workshopu se ale otevřela diskuse nakolik do kategorie DEEP TECH spadají i komplexní technologie, které vzájemně kombinují poznatky z nejrůznějších oborů a přináší unikátní odpovědi nebo řešení závažných celospolečenských problémů. Přičemž kombinace high-tech, strojírenství, umělé inteligence nemusí být určující pro posouzení toho, zdali daná technologie naplňuje či nenaplňuje podmínku DEEP TECH. A to vše i s ohledem na šíři a vzájemnou provázanost moderního výzkumu a vývoje.

„S problematikou DEEP TECH jsem se poprvé setkal na tomto workshopu,“ říká kolega z CeTTAV Martin Kubeš, který se setkání zúčastnil. „Akce mi proto rozšířila obzory v oblasti transferu znalostí a technologií. Za velmi cenné považuji především diskusi a výměnu zkušeností mezi kolegy z Evropy i z USA. Přínosné byly i prezentace a diskuse nad konkrétními příklady DEEP TECH z oblasti obnovitelných zdrojů, energetiky a smart cities.“

AV ČR a projekty DEEP TECH

V CeTTAVu respektive na AV ČR se aktuálně řeší několik transferových projektů, které buď mají svým potenciálem velmi blízko k definici DEEP TECH nebo by v blízké budoucnosti mohly tuto definici úspěšně naplnit. V této chvíli je však obtížné odhadnout kolika projektům se to nakonec skutečně podaří. Určitě můžeme zůstat opatrnými optimisty, a věřit, že i z našich akademických pracovišť vzejde převratný vynález nebo technologie.

Zpět do Mnichova

S ohledem na názor, že v oblasti transferu technologií a znalostí EU zaostává za USA a Čínou, se na workshopu diskutovala i otázka, jak tuto novou iniciativu využít k nastartování a zlepšení sledovaných parametrů jako je roční produkce patentů, uzavřených licenčních smluv, založených start-up společností, objemu přilákaných investic. Účastníci poukázali i na fakt, že v EU je relativně nevyrovnaná struktura a rozmístění center výzkumu, vývoje a transferu technologií.

„Domnívám se, že zde byl položen dobrý základ pro další komunikaci na odborné i politické úrovni a v Bruselu dosud diskutované možnosti, jak ideálně rozvoj DEEP TECH podpořit se projeví i v praxi,“ hodnotí mnichovské setkání Martin Kubeš z CeTTAV.