Globální ekonomický výhled je negativně ovlivněn vysokou inflací a geopolitickými riziky

Pochmurný vývoj, udržuje globální ekonomiku v kurzu pomalejšího růstu a vyšší inflace. Předpokládá se, že po silném oživení o 6,2 % zaznamenaném v roce 2021, celosvětový růst reálného HDP klesne na 3,0 % v roce 2022 a 2,9 % v roce 2023. Rizika poklesu se zvýšila, nejistoty pocházejí z různých zdrojů, včetně probíhající války na Ukrajině a dalších geopolitických rizik, prudce rostoucí inflace, zpřísnění globálních finančních podmínek a ekonomického zpomalení Číny.

Zhoršuje se výhled pro USA a eurozónu

Americká ekonomika čelí ve 3. čtvrtletí 2022 značnému riziku zpomalení, protože spotřebitelská a podnikatelská důvěra dále oslabuje především v důsledku nízké poptávky, několik desetiletí vysoké inflace a zpřísňujících se finančních podmínek. Ekonomiky eurozóny jsou i nadále tvrdě zasaženy dopadem války na Ukrajině vzhledem k jejich vysoké expozici prostřednictvím dovozu energií z Ruska. Rostoucí nejistota ohledně dodávek energie, zejména pro nadcházející zimu, spolu se slábnoucí globální a regionální poptávkou snižují výhled růstu eurozóny.

Očekává se výrazné zpomalení čínské ekonomiky

Čínské ekonomické zpomalení bylo výraznější, než se očekávalo, bylo způsobené negativními dopady omezení spojených s COVID-19 a prohlubující se krizí trhu s nemovitostmi, nevýraznou domácí spotřebou a oslabující globální poptávkou. Čínské zpomalení by se mohlo přelít do dalších velkých ekonomik prostřednictvím dovozu, a ovlivnit tak výhled globálního růstu.

USA

Ekonomický výhled pro USA se během léta 2022 zhoršil. Scénář očekává nárůst reálného HDP USA o 1,5–3,0 % v roce 2022 a o 0,3–2,6 % v roce 2023, což představuje snížení o 0,5–0,6 procentního bodu oproti předchozí prognóze.

Rychlé zpřísnění finančních podmínek v USA ovlivňuje spotřebitelské výdaje a obchodní investice. Ceny energií a potravin se zvýšily v důsledku nižších dodávek z Ruska a Ukrajiny, což zvýšilo obchodní náklady a zasáhlo rozpočty domácností. I když ceny plynu se během léta stabilizovaly, inflace zůstává na 40letém maximu. Ve skutečnosti byla spotřebitelská důvěra v roce 2022 nižší než během začátku pandemie COVID-19 v roce 2020. Kromě toho se podstatně zvýšila rizika recese a stagflace.

Na druhou stranu americkou ekonomiku nadále podporuje několik pozitivních faktorů. Trh práce zůstává silný, s desetiletou nejnižší mírou nezaměstnanosti.

Meziroční inflace spotřebitelských cen v USA se snížila z červnových 9,0 % na červencových 8,5 %. Zpočátku byla vyšší inflace způsobena především vyššími cenami potravin a energií, ale nyní k ní přispívají i současné rostoucí náklady na bydlení. Základní inflace bez započtení potravin a energií dosáhla v červenci 2022 úrovně 5,9 %, což je o něco méně než 6,4 % v březnu 2022. Přestože inflace v zemi v červnu pravděpodobně dosáhla svého vrcholu, ve 3. až 4. čtvrtletí bude pravděpodobně pokračovat na úrovni kolem 7,0-8,5 %. Inflace spotřebitelských cen v USA by měla v roce 2022 dosáhnout 7,0 – 9,0 % a v roce 2023 klesnout na 3,3 – 5,3 %.

Americký Federální rezervní systém (FED) reagoval na růst inflace zrychlením zvyšování úrokových sazeb. V červnu a červenci 2022 FED zvýšil sazbu federálních fondů o 0,75 procentního bodu, čímž v červenci 2022 dosáhla 2,5 %. Na konci roku 2022 se sazba fondů FEDu bude pravděpodobně pohybovat v rozmezí 3,0-4,0 %, protože se snaží čelit přemrštěné míře inflace. Při zpřísňování FED riskuje, že přivede americkou ekonomiku do recese.

Eurozóna

Dopady války na Ukrajině vedly k prudkému zhoršení ekonomického výhledu eurozóny. Ekonomiky eurozóny jsou extrémně zranitelné růstem cen energií a potravin v důsledku omezení dodávek z Ruska a Ukrajiny. Vysoce citlivé jsou i na nárůst geopolitických rizik plynoucích z konfliktu a všeobecný nárůst globální nejistoty a zhoršující se globální exportní poptávku. S blížící se možností zavedení přídělového systému na plyn se také snižuje důvěra v podnikání a investice.

Měnová politika se ve 2. čtvrtletí 2022 výrazně zpřísnila, protože Evropská centrální banka (ECB) se snaží zkrotit extrémně vysokou míru inflace.

ECB má však ve srovnání s FED menší manévrovací schopnosti, protože eurozóna je mnohem více zasažena válkou na Ukrajině a příliš rychlé utahování opasků by přivedlo region do recese.

Růst reálného HDP eurozóny by měl v roce 2022 klesnout na 1,7–3,5 % a v roce 2023 na 0,8–2,8 %. Pozitivní je, že silné trhy práce a zadržovaná poptávka stále podporují pokračování oživení eurozóny. Nicméně rizika poklesu se zvýšila a jsou nyní na nejvyšší úrovni od začátku pandemie COVID-19 v první polovině roku 2020.

Klíčovým faktorem pro 3. a 4. čtvrtletí 2022 budou dodávky energie do EU. Kvůli pokračujícímu konfliktu Rusko zastavilo dodávky plynu do několika zemí EU. Dodávky zemního plynu do Německa jsou také nejisté, stejně jako je zásobování Nord Stream 1. Klíčový plynovod z Ruska do Německa pracuje pouze na 20 % své kapacity. Vlády EU mezitím dosáhly dohody o snížení spotřeby zemního plynu o 15 % do března 2023.

Dle scénáře globální stagflace – dojde k náhlému a silnému poklesu ruského dovozu energií do eurozóny a dalším potížím spojeným s energetickým oddělením od Ruska. Povede to k horším ztrátám a vyššímu růstu spotřebitelských cen energií, než se očekávalo. Nedostatek je možné řešit přídělovým systémem. Růst HDP je odhadován na 0,5–2,3 % v roce 2022, po kterém bude následovat hospodářský pokles kolem 0,5–1,5 % v roce 2023. Pravděpodobnost tohoto scénáře je 25–35 % v horizontu jednoho roku.