Pokusnice
Čtyři technologie, které se povedlo komercializovat, představil hostitelský UPOL. Jeden příklad za všechny. Pokusnice, aplikace pro učitele chemie na základních a středních školách, která jim pomůže se rychleji a snáze připravit na vyučovací hodiny. Aplikace zahrnuje databáze ověřených výukových pokusů, které navíc doporučuje na základě aktuálně dostupných chemikálií a laboratorního vybavení. Neznalost trhu, absence distribučního kanálu a nedostatečné personální kapacity transferáře nakonec vedly k prodeji licence. Po řadě jednání ji získala společnost BePositive. Ta dnes dodává výukový SW do škol a ujala se i správy celého systému. „Jednalo se pro nás o velmi zajímavý projekt, který vyústil v úspěšnou komercializaci především díky zázemí, které jako podnikatelský inkubátor máme k dispozici. Licenčním partnerem je totiž společnost, která své podnikání začínala ve VTP UP a díky tomu jsme k ní měli velmi blízko. Opět se tedy ukázalo, jak důležité je budovat celý ekosystém a že s takovým zázemím je transfer vždy o něco blíže úspěchu,“ doplňuje Petr Suchomel, business development manager, VTP UPOL.
Kraken
Příběh transferu Krakena, nástroje pro frézování těžkoobrobitelných materiálů, vyrobeného technologií 3D tisku kovů, prezentovali kolegové z ZČU Plzeň. Na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2018 v Brně získal tento nově vyvinutý řezný nástroj Zlatou medaili jako nejlepší exponát veletrhu v kategorii Inovace komponent ve strojírenství. KRAKEN (fréza s rozpěrami) – jeho konstrukce a technologie výroby, byl již patentován Úřadem průmyslového vlastnictví a registrován u Evropského patentového úřadu.
Jak na komerci
Plná komercializace, integrační komercializace a komerční support čili tři pohledy na jeden problém, představil Michal Mokroš z VŠB Ostrava. Jaké jsou dle něj zásady úspěšného uvedení technologie na trh? „Zásadní pro komercializaci je přesně určit výhody technologie. Na základě pojmenovaných výhod posuďte jejich přidanou hodnotu a pokuste se ji kvantifikovat. S původci, si vše vysvětlete, měli byste získat jistotu, že tým, který technologii uvedl v život, je připraven se posunout o krok dál a výsledek nabídnout na trh. Porovnejte cenovou úroveň vaší a konkurenčních technologií, které řeší stejný problém a nezapomeňte prověřit, v jakém stavu je ochrana duševního vlastnictví výsledku,“ shrnul Mokroš.
Důvěra nadevše
Poutavá a poučná byla i přednáška Otakara Fojta Budování spolupráce s britskými partnery. Fojt působí jako vědecký atašé Britské ambasády v Praze. Lektorskou činnost v oblasti inovací, transferu technologií, vědeckých programů, politik a strategií realizuje v ČR i v zahraničí. Je také hlavní objevitel a spoluautor dvou amerických patentů.
„Mezinárodní spolupráce může pomoci najít řešení, které vás doma nenapadnou. Jejím základem jsou ale vztahy mezi lidmi a vybudovaná důvěra,“ řekl Fojt a pokračoval, „pozorovat se cizíma očima je více než poučné. Kultivuje to pohled na řadu věcí a roste naše porozumění pro druhé. Proč sdílet zkušenosti? I proto, že hledání vlastních cest, bez zahraničních znalostí a zkušeností, může být pomalé a nemusí fungovat.“ A co považuje za úspěch takové spolupráce? Podle Fojta je to, co nejlépe sdílet doma znalosti z mezinárodní spolupráce.
V závěru přednášky přidal i informace o nové britské grantové agentuře ARIA. Ta zahájí provoz 1.1. 2022 s dotací 200 mil. Liber za rok. Přinese nový přístup při výběru projektů, větší riziko a velkou přidanou hodnotu.
Za rok zase
A jak 7. workshop CTT začal tak i skončil, neformálním setkáním, které nabídlo prostor dopovědět a probrat na co před tím nezbyl čas. Poděkování za kvalitní program a bezchybnou organizaci patří kolegům z Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci.
