Vloni jste vložil sto milionů korun jako nadační jmění Nadace Neuron, která podporuje české vědce. Jaký typ vědy chcete podporovat?
Rozhodně základní výzkum. Aplikovaný by si měly dělat firmy za své vlastní peníze. Máme v Česku špičkové vědce, měli bychom být pyšní na to, co česká věda umí a dokáže. Bohužel systém financování vědy je nemocný tím, že místo toho, aby se vědci většinu času věnovali vědeckému bádání, bádají nad tím, jak vyplnit lejstra, aby získali peníze. My jsme si v Neuronu dali za cíl, že chceme udělovat české Nobelovy ceny, kde vybraný vědec dostane milion a může si s ním dělat, co chce. Jestli si za to zaplatí hlídání dítěte nebo si koupí bezpečnější auto, je to úplně jedno. Nemusí nic vykazovat. Podpoří ho to v tom, že se může koncentrovaněji věnovat své práci.
Neuron ale podporuje i děti…
Ano, je pro nás důležité zapalovat ty jiskřičky. Jeden žák čtvrté třídy napsal solidní práci o černých dírách. Jeho snem bylo, že se podívá do CERNu. Zaplatili jsme mu i s tatínkem letenky do Švýcarska, v CERNu zařídili průvodce a sen mu tak splnili. Hlavní úloha Neuronu ale je v tom, že má ukazovat, že je třeba podporovat základní výzkum. Aby byli mladí lidi motivovaní vystudovat a zůstat pracovat v České republice.
S profesorem Matolínem pracujete na vývoji vodíkových baterií. Jakou v tom vidíte budoucnost?
Došel jsem k tomu tak, že v podstatě nevidím východisko v oblasti energií. Pořád si nalháváme, že máme nějaké lepší řešení. Někdo vymyslí, že budeme dělat Zelenou úsporám a budeme prosazovat, aby se všude namontovaly fotovoltaické panely anebo větrníky. Když jdete do detailu, do těch studií, které někdo nechal za drahé peníze v Evropské unii udělat, zjistíte, že tam jsou překroucená fakta. Když tam máte třeba energetickou návratnost panelu a studie počítá s tím, že sklo a hliník jsou recyklované, tak lže, protože Čína ten materiál nemá. Hliník se tam vyrábí z bauxitu a sklo z písku. Problém je v tom, že když to pak do té rovnice dosadíte, zjistíte, že panel nedá zpět tu energii, kterou spotřeboval při výrobě. Elektromobilita? To se někdo zbláznil! Kde vezmeme elektřinu? Kousek odtud je malinkatá benzinka, která má nádrže, které jsou ekvivalentem dvou hodin provozu Temelína. A ty tam otočí šestkrát za týden. Drancujeme planetu strašným způsobem a nemáme vymyšleno, co s tím uděláme dál.
Bojíte se klimatické změny?
Bojím, vidíme, že se děje, ale pořád nejsem přesvědčený o tom, že známe ty skutečné příčiny. Jsem přesvědčený o tom, že vypouštět tuny oxidu uhličitého je špatně. Problém je, jak tomu čelit. I když si v Evropě stoupneme na zadní, jak vysvětlíme Číně, Indii a Africe, že my jsme tady staletí pálili fosilní paliva a jim teď budeme říkat, nedělejte to. Ty nejšpinavější a nejvíce znečišťující provozy jsme přesunuli jinam. Dneska to čudí v Číně. Tím jsme si ale také uřízli přístup k primárním vstupům do technologií. V Evropě není výrobce antibiotik. Většinu léčiv vozíme z Číny. Kdyby nám řekli, od zítřka nebudete mít antibiotika, tak je prostě nebudeme mít.
Existuje nějaká cesta zpátky?
Velice těžká a velice nepopulární. Když dneska začnete stavět fabriku na čipy, to jsou miliardy eur. Budete to stavět pět let, a až to dostavíte, je ta fabrika stará, protože ten vývoj jde strašně rychle dopředu. Dám vám jednu osobní zkušenost, která mnou docela otřásla. Když jsme procházeli křemíkovou krizí, kupovali jsme na spotovém trhu, abychom udrželi výrobu. Malý čip, který jsme běžně kupovali za 80 centů, jsme kupovali za 40 dolarů. Řadu výrobků jsme vyráběli za osminásobné náklady. Jedno z řešení, které jsme museli udělat, je nakupovat přímo v Číně, kde funguje efekt zadních dveří. Náš americký dodavatel vyrábí také v Číně, ale řekne, že už nic nemá a továrny jedou naplno. Ale když se pak zeptáte přímo tam, seženete ty stejné komponenty daleko levněji, a přitom na tom má čínský výrobce daleko zajímavější marži, než když to dodá přímo tomu americkému dodavateli.
Dalibor Dědek, 21. června 1957 Podnikatel, mecenáš a zakladatel skupiny firem Jablotron. Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 ukončil Dědek veškerý prodej Jablotronu do Ruska a Běloruska. Navíc zablokoval datové služby uživatelům Jablotronu v těchto zemích. V květnu 2022 vyhlásil iniciativu Dárek pro Putina, jejímž prostřednictvím lidé mohou přispět na podporu Ukrajiny. Vybrané peníze jdou na účet ukrajinské ambasády, české ministerstvo obrany za ně u českých výrobců a dodavatelů nakupuje vojenský materiál podle požadavků ukrajinské armády. K únoru 2024 bylo vybráno přes 670 milionů korun. Prostřednictvím nadace Jablotron se zaměřuje na vzdělávání a podporu občanské společnosti, na Jablonecku míří podpora i do ostatních oblastí od zdravotní a sociální přes humanitární až po kulturu a sport. Mimořádnou roli hraje ve správě a ochraně cenných horských luk v Jizerských horách.
S použitím textu Jiřího Hraběte, VITAL 2024, redakčně kráceno, foto: www.jablotron.com
