Seriál Věda do praxe na Vědavýzkum.cz pokračuje i tuto středu. Akademie věd představuje další unikátní výsledek z Databáze Portálu transferu AV ČR. Na seriál navazujeme rozhovorem s původcem a vedoucím vědeckého týmu.
„K čištění se dnes používají přípravky, které jsou agresivní a mohou způsobit nevratné poškození povrchů. Při procesech restaurování je zásadní odstranit pouze žádaný materiál bez poškození dalších vrstev historického artefaktu,“ říká Ing. Jiří Rathouský, CSc. a odpovídá i na další otázky.
Pro koho by vaše technologie mohla být přínosná a jaký typ partnera hledáte?
Naše technologie je vhodná pro široký okruh uživatelů, kteří potřebují šetrně odstranit nežádoucí látky z povrchu nejrůznějších materiálů. Primárně jsme se zaměřili na restaurátory, pro které je uvedený problém mimořádně závažný. V nedávné době byly naše emulze použity např. pro extrakci nanofosilií z historických olejomaleb. Jsou však vhodné i pro moderní stavby, u nichž potřebujeme odstranit bez nutnosti drastického zásahu např. nežádoucí hydrofobizaci či znečištění obtížně odstranitelnými oleji. Hledáme partnery, kteří by ověřili účinnost naší technologie podle jejich specifických potřeb a mohli by se v rámci licence věnovat i výrobě a distribuci těchto prostředků.
Zkuste laikovi přeložit TRL 5-7?
Toto „záhadné“ označení je ve skutečnosti užitečné, protože pomáhá při rozhodování o vývoji a transferu technologií. Stupnice v rozsahu 1 až 10 hodnotí připravenost technologie na transfer do reálné aplikace či výroby. Stupeň 7 ukazuje, že naše technologie je ve značně pokročilém stadiu vývoje a byla již testována v provozním prostředí.
Jaké jsou vaše zkušenosti s převodem, transferováním vědeckých výsledků do praxe?
Naše zkušenosti jsou někdy lepší, jindy horší, ale celkově se jedná o běh na dlouhou trať. Jedním z důvodů je i to, že jsme primárně vědeckou institucí zaměřenou na základní výzkum. Z tohoto důvodu v současnosti zakládáme spin-off firmu AV Spin, která by se měla na tyto otázky zaměřit a cíleně nabízet naše technologie a poradenství potenciálním uživatelům.
Kam směřuje další vývoj ochrany povrchů památek?
Restaurování památek je komplikovaný obor, do něhož zasahuje mnoho často protichůdných činitelů, a případný neúspěch je bolestný, protože se jedná často o nenahraditelné originály. Z důvodu minimalizace rizika se často volí velmi tradiční postupy, které však nejsou vždy tou nejlepší volbou. Domnívám se, že postupně dojde k zavádění nových přístupů, jako je ten náš, do památkové péče. Je však nutné seznamovat restaurátory s funkcí a přednostmi těchto nových materiálů a ve spolupráci s nimi testovat jejich použitelnost. Pokud toto dokážeme, má využívání nových materiálů a metod určitě zelenou. Mikroemulze, micelární systémy a nanostrukturní gely jsou materiály, které mají jedinečné vlastnosti a umožní posunout současnou restaurátorskou praxi na vyšší úroveň.