Vláda pro letošní rok navýšila rozpočet na vědu a výzkum na 43,3 miliardy korun. Není ale podpora státu této klíčové oblasti stále nedostatečná?

Podle mého názoru je podpora státu v mezích jeho možností. Stát se potýká s velkým deficitem rozpočtu obecně, tudíž navýšení o více než tři miliardy korun na vědu meziročně je zřejmě maximum dosažitelného navýšení rozpočtu v dané situaci. Samozřejmě že by bylo skvělé cílit k hranici 50 miliard korun, zejména z důvodu předešlé vysoké inflace a stále nízkého institucionálního financování, ale možnost navýšení rozpočtu je potřeba chápat realisticky.

Podle European Innovation Scoreboard Česko stále nepatří mezi inovační špičku v Evropě, i když se jeho pozice postupně zlepšuje. Co nám ještě schází, abychom se posunuli mezi přední evropské inovátory, řekněme na úroveň skandinávských zemí?

Schází nám zahraniční spolupráce, začleňování zahraničních pracovníků do výzkumných týmů, schází nám zahraniční působení a kontakty výzkumníků ve světě a také větší spolupráce s průmyslem. V neposlední řadě nám chybí také odvaha pustit se do neznáma v aplikovaném výzkumu i v podnikání.

Jaká je dnes v Česku v oblasti vědy, výzkumu a vývoje spolupráce mezi podniky a akademickou sférou? I tady zaostáváme za vyspělými zeměmi?

Podle mého názoru je spolupráce soukromé a akademické sféry na stále lepší úrovni. Firmy si uvědomují, že jim akademie poskytnou potřebné odborné know-how a ony na oplátku mohou poskytnout své technologie či finance. Samozřejmě se ale může ještě více rozvíjet. Dokonce by se mohla rozvíjet tím směrem, aby podniky získaly ve výzkumných organizacích všeho druhu (univerzity, ústavy AV ČR, rezortní a soukromé výzkumné instituce) svoje stálé partnery a propojily svůj výzkum s tím státem financovaným nebo soukromým.

Ale již v současnosti, po téměř dvanácti letech financování konsorcií výzkumných organizací a firem formou dlouholetých projektů (Centra kompetence, Národní centra kompetence, Dlouhodobé společenské výzvy – dílčí cíl 5 Programu SIGMA) dochází k tomu, že jsou některá tato centra výzkumu schopna samostatné existence. Nejsou tedy zcela závislá na financování státem a dosahují vzájemně výhodných forem spolupráce.

Loni jste oslavili patnáctileté výročí založení? Co pro rozvoj aplikovaného výzkumu, vývoje a inovace v Česku vznik TA ČR znamenal?

Z mého pohledu bylo zřízení Technologické agentury ČR v roce 2009 odvážným činem tehdejšího premiéra Mirka Topolánka a tehdejší ministryně školství Mirky Kopicové. Agentura několik let „bojovala“ o svoje přežití, ale ukázalo se, že její založení smysl má. A to v několika aspektech. Tím prvním a nejdůležitějším je nezávislost na politické reprezentaci v otázce výběru podpořených projektů, druhým je stabilita procesu hodnocení projektů a třetím pak jednotnost prostředí aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Za patnáct let fungování se z TA ČR stala respektovaná, velmi dobře organizovaná a funkční agentura, obsazená vynikajícími řídícími a odbornými zaměstnanci.

V posledních pěti letech se výrazným způsobem podílíme na podpoře zahraniční spolupráce českých výzkumných organizací a firem v cofundových výzvách a evropských partnerstvích Horizon 2020 a Horizon Europe.

Vy jste nastoupil do funkce předsedy TA ČR v roce 2018. Jak se proměnila agentura za vašeho vedení?

Výzvy, které jsem měl ve své vizi, spočívaly v zahrnutí rezortních programů do portfolia Technologické agentury ČR. Administraci rezortních výzkumných programů Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva životního prostředí převzala agentura v roce 2019 a loni k nim přibylo Ministerstvo obrany. V současnosti poskytuje svůj informační systém ISTA dalším dvěma ministerstvům (MZe a MV), které s podporou TA ČR administrují vlastní výzkumné programy. To vše vede ke sjednocování prostředí podpory aplikovaného výzkumu.

Když jste zmiňoval vize a představy dalšího fungování TA ČR, pojďme ke „Strategii rozvoje TA ČR 2035,“ která byla na podzim schválena vládou. Jak může přispět ke konkurenceschopnosti a udržitelnému rozvoji Česka?

Strategie má skutečně aspiraci přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnému rozvoji. S ohledem na tuto aspiraci formuluje i vizi a misi TA ČR, zaměřenou na podporu aplikovaného výzkumu a inovací pro posílení české společnosti, ekonomiky a tím i naší budoucnosti.

Opírá se přitom o tři strategické cíle. První cíl „Zvýšení dopadů podpory z programů TA ČR” je klíčový a reflektuje hlavní smysl existence TA ČR tím, že klade důraz na dosahování konkrétních výsledků a dopadů projektů, které agentura podporuje. Druhý cíl se zaměřuje na posílení mezinárodní spolupráce v aplikovaném výzkumu, neboť jde o zásadní faktor pro otevřenost výzkumného prostředí, sdílení know-how a získávání přístupu k evropským zdrojům a globálním perspektivám. Třetí cíl se soustředí na neustálé zlepšování efektivity interního fungování TA ČR a na kvalitativní zdokonalování poskytovaných služeb v rámci její role poskytovatele podpory aplikovaného výzkumu a inovací.

Už jste to částečně popisoval, ale jak konkrétně podpořit spolupráci mezi podniky a výzkumnými organizacemi?

Podpora spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi patří k našim hlavním cílům. Programy TA ČR se zaměřují na efektivní přenos znalostí a zajištění, aby výsledky výzkumu nacházely uplatnění v praxi. Mezi klíčové programy patří například Program Národní centra kompetence, který podporuje rozsáhlá a dlouhodobá konsorcia firem a výzkumných organizací v klíčových oblastech, jako je energetika, vodíková mobilita, biorafinace a cirkulární ekonomika nebo 3D tisk. Naší vlajkovou lodí je Program SIGMA, který nejen podporuje praktickou aplikaci výzkumných výsledků, ale také intenzivně rozvíjí spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky. Aktuálně v rámci tohoto programu připravujeme veřejnou soutěž zaměřenou na podporu spin-offů

Zapojení společenskovědního výzkumu do řešení společenských výzev je dalším z důležitých aspektů podporovaných v rámci Programu SIGMA

Jak přispět k zapojení českých výzkumníků a inovátorů do evropských a mezinárodních projektů?

K naplnění tohoto cíle TA ČR přispívá prostřednictvím podpory bilaterální a multilaterální spolupráce, aktivního zapojení do evropských iniciativ, jako jsou Evropská partnerství, a zajišťováním synergických aktivit s programem Horizon Europe. Příkladem těchto synergických aktivit může být financování projektů s takzvanou Pečetí kvality (Seal of Excellence), což jsou projekty vyhodnocené Evropskou komisí jako velmi kvalitní, které však nedosáhnou na financování z důvodů nedostatku evropských financí.

Vláda v rámci navýšení prostředků na vědu, výzkum a inovace přidala i prostředky pro TA ČR. Přináší to nějaké nové možnosti v podpoře výzkumu, vývoje či inovací?

Konkrétně pro TA ČR to v roce 2025 znamená navýšení přibližně o 675 milionů korun oproti rozpočtu na rok 2024. Tyto prostředky využijeme zejména pro zvýšení úspěšnosti ve vyhlašovaných veřejných soutěžích, která se u některých programů pohybuje mezi osmi až dvanácti procenty, což je zoufale nízké číslo. A doufáme, že nám to přinese větší stabilitu rozpočtu i pro další roky. Stabilita rozpočtu je pro nás stěžejní, protože financujeme nejen tříleté projekty, ale také projekty dlouhodobé.

Společnost onsemi chce do výroby čipů v Rožnově investovat dvě miliardy dolarů. Tady se vaše podpora (respektive dotace) českému státu mnohonásobně vyplatila…

Příběh podpory onsemi prostřednictvím TA ČR je velmi zajímavý. Před téměř třinácti lety byl prvním programem čerstvě vzniklé Technologické agentury České republiky pro podporu aplikovaného výzkumu Program ALFA. Shodou okolností právě ON Semiconductor Czech Republic získala podporu pro svoji výzkumně vývojovou spolupráci s Masarykovou univerzitou. Uzavřená smlouva měla číslo 1, tedy přesněji 20110001. Podpora TA ČR v případě společnosti onsemi znamenala nejen získání finančních prostředků potřebných na výzkum a vývoj nových technologií, ale měla také motivační efekt pro zapojení dalších výzkumných organizací do VaV aktivit. Společnost také díky kvalitním a atraktivním výstupům projektu, podpořeném v Programu ALFA, přesvědčila mateřskou firmu o nutnosti investovat významné prostředky, celkově 10 miliard, do dalšího rozvoje podniku.

Věnujete se také popularizaci vědy a výzkumu? Myslím tím například projekty na podporu kreativity dětí a mládeže?

Už dva roky pořádáme pravidelné workshopy pro naše příjemce, kde je zkušená lektorka Pavla Hubálková učí, jak komunikovat výsledky jejich výzkumu veřejnosti. Na tyto akce máme od účastníků velmi pozitivní zpětnou vazbu, takže v nich plánujeme pokračovat i nadále. V agentuře ostatně také sami komunikujeme zajímavé projekty aplikovaného výzkumu a jejich výsledky. Snažíme se tak ukázat, že v Česku máme špičkové výzkumníky, jejichž inovativní nápady ulehčují život nám všem.

Vydáváme časopis TA.Di, píšeme popularizační články, tvoříme poutavé příspěvky na sociálních sítích a nabízíme témata médiím. V neposlední řadě se snažíme popularizovat vědu i u dětí a mladých lidí. Spojili jsme se se Zlín Film Festivalem a už pět let vyhlašujeme Filmovou cenu TA ČR „Za popularizaci vědy mezi mládeží“.

Jakub Procházka, BusinessInfo.cz, redakčně upraveno
zdroj fotografií: BusinessInfo.cz