Transfer znalostí

avcr-logo

PORTÁL TRANSFERU AV ČR

Propojujeme vědu s byznysem

Výdaje státu na vědu, nový zákon a podpora transferu na AV ČR

Abychom z vědy profitovali, je třeba jí vytvořit co nejlepší podmínky – v opačném případě nelze od výzkumných institucí čekat „zázraky“. Na tom se shodli aktéři LXIII. zasedání Akademického sněmu AV ČR, který se konal 16. dubna 2024 v pražském Národním domě na Vinohradech. Nejen podle vedení Akademie věd ČR, ale i politiků, kteří na jednání vystoupili, bychom proto měli navyšovat institucionální financování a výrazněji podporovat přenos výsledků do praxe.

Pro rozvoj výzkumných organizací je klíčová odpovídající institucionální podpora: „Jakékoli omezující podmínky pro její poskytování mohou svázat dynamiku bádání,“ zdůraznila Eva Zažímalová. Podle jejího názoru ale máme důvod k optimismu, protože stávající Rada pro výzkum, vývoj a inovace usiluje, aby se vědecko-výzkumné prostředí stabilizovalo: „Potvrzuje to i prorůstový návrh rozpočtu pro roky 2025–2027. Akademii věd ČR by oproti letošku mohl přinést navýšení o zhruba půl miliardy korun.“ V příštím roce by tak měl dosáhnout 8,151 miliard korun.

Jak doplnila ministryně Helena Langšádlová, celkové výdaje na vědu by měly pro příští rok dosáhnout 45 miliard. Vyzdvihla také, že se zvyšuje poměr mezi institucionálními a účelovými prostředky – v současnosti činí 60 : 40 ve prospěch institucionálních. 

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a místopředsedkyně AV ČR Ilona Müllerová (vpravo

Místopředseda Poslanecké sněmovny PČR Karel Havlíček na druhou stranu upozornil, že podle něj věda není pro současnou vládu prioritou: „Jedna věc je, co deklarují, druhá jsou výsledky.“ Od roku 2022 je, jak soudí, financování vědy na trajektorii poklesu. „Byl bych rád, kdybychom společně pomohli tomu, aby se plánovaný rozpočet prosadil.“

Nový zákon musí dobře sloužit vědě

Podobně jako v prosinci loňského roku se předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová vyjádřila k návrhu nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Jeho ambicí je reagovat na aktuální potřeby systému vědy a výzkumu, jeho proměny a nové trendy.

„Oceňujeme, že legislativci akceptovali nebo částečně zohlednili okolo poloviny našich připomínek a většinu doporučujících,“ řekla Eva Zažímalová a poděkovala ministryni Heleně Langšádlové za to, že návrh respektuje důležitost vědeckých aktivit Akademie věd ČR i vysokých škol stejně jako význam průmyslového výzkumu a vývoje. „Vítáme zejména vytvoření podmínek na podporu transferu. Umožní dále rozvíjet inovativní potenciál a přispějí k vyšší prosperitě naší ekonomiky,“ dodala.

Transferové aktivity Akademie věd inspirují

V rozvíjení aplikačního potenciálu pracovišť pomáhá nejen Strategie AV21 a její výzkumné programy, ale také transfer znalostí a technologií. Tento důraz reflektuje i zmíněný zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu. „O rostoucím významu transferových aktivit svědčí, že pracoviště vloni uzavřela dvacet licenčních smluv s průmyslovými partnery,“ vyzdvihla předsedkyně a zdůraznila, že v instituci přibývají také další spin-off společnosti.

S cestou výzkumů do praxe pomáhá ústavům Centrum transferu AV ČR (CETAV), které si buduje postavení i v odborné komunitě mimo instituci. Důkazem je podle Evy Zažímalové jeho spolupráce na přípravě vládní Reformy transferu. CETAV od loňska spravuje také Program rozvoje aplikací a komercializace – zkráceně PRAK. Ve dvou kolech podpořil 21 projektů, které se mohou brzy uplatnit v praxi.

Zdroj: Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu – Akademie věd České republiky (avcr.cz) , redakčně kráceno.