„Chceme výzkumné organizace vybídnout a podpořit ve větším zapojení do evropských projektů, zejména do výzev evropského programu Horizon Europe. Hlavními benefity mezinárodní spolupráce a zapojování do mezinárodních projektových týmů jsou kromě získání zahraničních zdrojů také navázání a rozvoj výzkumných partnerství transfer i poradenství. Bohužel úspěšnost našich výzkumných institucí nebyla až na výjimky příliš vysoká. S tím se ovšem potýkají i instituce aktivní v jiných oborech,“ říká Mgr. Jan Radoš, ředitel odboru precizního zemědělství, výzkumu a vzdělávání Ministerstva zemědělství.
„V nové Koncepci zemědělského výzkumu 2023 2032 jsme definovali tři klíčové oblasti, a to oblast bioekonomiky, smart zemědělství a globální změny v biosféře. Nyní prochází Koncepce procesem připomínkování, posouzením Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a nejpozději do konce roku by měla být schválena vládou,“ dodává Jan Radoš.
Do budoucna by bylo skvělé i větší zapojení soukromých zdrojů do výzkumu. Chtěli bychom v novém programu více upoutat pozornost firemního sektoru, aby se firmy více zapojovaly do projektových konsorcií a měly ambici společně se s výzkumnými organizacemi podílet na výsledcích včetně jejich přímého uplatnění v praxi. Pochopitelně tam vidíme bariéru v podobě nižší míry financování díky evropským pravidlům. I přesto může být zapojení firem do spolupráce velkým přínosem. V České republice máme řadu inovativních firem nejen například v oblasti precizního zemědělství, které disponují unikátním know-how a jsou leadery v oboru. Navázání a rozvoj spolupráce s výzkumnými organizacemi může být pro obě strany přínosné.
Jak chcete podpořit přenos výsledků do praxe?
Transfer znalostí je poměrně komplikované téma. Z pohledu poskytovatele se budeme snažit vytvářet příznivé podmínky, včetně finanční podpory, aby k tomu mohlo dojít. V nastavení programu chceme preferovat aplikované výsledky. Základním předpokladem je podpora výzkumných témat reflektující současnou a nejlépe i budoucí potřebu agrárního sektoru. Jednou z dalších oblastí podpory přenosu znalostí do praxe je systém odborného zemědělského poradenství. Zde chci také zmínit, že ČAZV vydává jedenáct recenzovaných odborných časopisů v režimu „open access“ (pozn. otevřený přístup). I to může napomoci šíření výsledků zemědělského výzkumu. V tomto případě spíše směrem k odborné veřejnosti.
Budete nějakým způsobem podporovat i poradenský systém?
V této oblasti jsou připravovány nové aktivity a nástroje. Novým prvkem je zavádění podpory tzv. certifikovaným poradenským subjektům. K udělování certifikací pro poradenské subjekty je akreditován Ústav zemědělské ekonomiky a informací jakožto výkonná složka poradenského systému. Cílem by mělo být lepší procesní ukotvení poskytovaného poradenství včetně kontrolních a evaluačních mechanismů. Tím by se měl zlepšit rozsah kvality poskytování poradenských služeb. Uvědomujeme si, že právě poradenství musí hrát silnou roli při zavádění nových opatření, zejména v souvislosti s naplňováním cílů Strategického plánu SZR Dobrou zprávou v této souvislosti je příprava intervencí a plánovaná přímá podpora oblasti poradenství z evropských zdrojů. Naším úkolem na Ministerstvu zemědělství je nyní kromě nastavení pravidel i zajištění efektivního systému financování. Zejména se musí projednat nastavení současných národních dotačních titulů podporující poradenství a jejich budoucnost, a to s ohledem na narůstající tlak na veřejné finance. Cílem je nástroje podpory poradenství více integrovat, nikoliv výrazně omezovat.
Mgr. Jan Radoš, ředitel odboru precizního zemědělství, výzkumu a vzdělávání Ministerstva zemědělství a člen předsednictva České akademie zemědělských věd
Zdroj: Zemědělec (fla), redakčně kráceno
