Vznik start-upu Sophomer je příkladem transferu konkrétní technologie a propojení vědy s průmyslem. Ukazuje ale také, jak efektivně může fungovat spolupráce uvnitř Akademie věd ČR. „Výrobci diagnostických testů se na nás obrátili s dotazem, jestli bychom pro ně v akademickém prostředí našli vhodnou technologii. Nalezli jsme ji v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a po úspěšných ověřovacích testech sestavili společný vývojový tým,“ říká Jiří Moos z bio-inovačního centra i&i Prague, které stojí u projektu od začátku. 

Jak vypadala akce ze strany CeTTAV, upřesňuje jeho vedoucí Martin Smekal: „O pomoc s navázáním spolupráce nás požádalo přímo vedení Ústavu makromolekulární chemie. Zvažovali jsme nejprve více scénářů, pracoviště se ale nakonec rozhodlo pro licenční smlouvu. Při nastavení licenčních podmínek jsme uplatnili některé ověřené modely z předchozích podobných projektů – ani tak ale o rutinní práci rozhodně nešlo.“ 

Desítky podobných případů 

CeTTAV v současnosti spolupracuje přibližně na třiceti podobných případech. Do detailů se ale kolegové nyní pouštět nemohou – jde totiž o živé obchodní případy, kdy transferáři, vědci i jejich obchodní partneři podepsali smlouvy o mlčenlivosti. Někdy ústavy Akademie věd ČR přicházejí s žádostí o odborné konzultace, o pomoc při zpracování licenčních smluv či s obchodním vyjednáváním. Jindy se transferáři snaží najít vědecký výsledek zájemci tzv. na míru, jak tomu bylo i v případě Sophomeru. „Například zakládání účelových společností typu spin-off ale bývá složitější. Vyžaduje totiž jednak kvalitní přípravu podnikatelského záměru a zároveň celkem komplexní schvalovací proces v rámci AV ČR“, doplňuje Martin Smekal. CeTTAV se na toto zaměřuje a ve spolupráci s kolegy v AV ČR směřuje k maximálnímu zjednodušení zakládání spin-offů pro pracoviště.

Start-up Sophomer se snaží pomoci těm, kteří v práci používají imunochemické testy. Jedním z prvních produktů je polymer SophoMer™. Nová technologie zjednoduší i zlevní analýzy při vývoji diagnostických prostředků či odhalování přítomnosti látky v organismu i v životním prostředí. Oproti dosud užívané látce z hovězího séra je plně syntetická, takže nehrozí přenos patogenů. „Jsme rádi, že CeTTAV pomohl s vyjednáváním licenčních podmínek a že se tak mohla uplatnit další technologie z dílny Akademie věd ČR,“ uzavírá Martin Smekal. 

Více se dočtete v tiskové zprávě. 

Rozhovor o transferu s Martinem Smekalem si můžete přečíst v říjnovém čísle AB / Akademického bulletinu. 

Expertní stanovisko AVex pro státní orgány věnované transferu najdete zde.