Co radíte vědcům, kteří uvažují o založení Spin-off společnosti?

Prvním krokem bývá, že zakladateli, vědci, najdeme CEO, který se bude starat o byznys. Investoři to stejně poznají, že tým je vědecký, vidí, že máte v byznys plánu víc detailů o technologii a výzkumu než o cestě produktu na trh a začnou se ptát, kdy najmete někoho, kdo bude mít na starost finance a obchod, kdo bude rozvíjet kontakt se zákazníky a jak budete řešit marketing.

Podle čeho si vybíráte projekty pro spolupráci?

Většinou podle osoby zakladatele, chci vědět proč ten projekt existuje, proč ho zakladatel založil, co tím sleduje, jak moc se mu chce věnovat. Dám i na to, zda je projekt něčím unikátní, jestli se snaží překonat status quo ať už technologický nebo společenský a jestli přináší něco nového. Jsem ráda, pokud je projekt český, ale základní kritérium výběru je pro mne osoba a vize zakladatele.

Co vás naopak od spolupráce spolehlivě odradí?

Především projekty s krátkým horizontem, když zakladatel chce projekt rychle vybudovat, a ještě rychleji prodat. A pokud je to navíc někdo, kdo není otevřený našim radám je to opravdu těžké. Odradí mě i člověk, který není upřímný a tají důležité informace, třeba, že nevlastní práva k duševnímu vlastnictví.

S čím se lze v praxi potkat v oblasti vlastnictví práv k IP?

Třeba velmi úzce propojené projekty podniků s univerzitami nebo výzkumnými centry, kde je oficiální vztah nejasný. Tam se stává, že Ph.D. studenti pracují na úkolu a nevědí, zda je pro univerzitu nebo pro soukromou firmu. Taková šedá zóna je důsledkem nevyjasněných postupů při zakládání spin-offů či start-upů a předávání know-how. Další příklad z praxe. Firma se kterou pracujeme se vůbec nestarala o práva k duševnímu vlastnictví. Přitom technické řešení, které rozvíjela v oblasti 3D tisku, je v oboru unikátní. Podali jsme tedy obratem patentovou přihlášku a po 6 měsících jsme zjistili, že přihlášku na to samé řešení podal i nadnárodní gigant v jejich oboru. A já budu poprvé v životě řešit vymáhání práv malé české rybky proti světovému hráči 3D tisku. Poučení z této kauzy zní, čekat se nevyplácí.

Komu poskytuje služby váš inovační butik, který jste založila a vedete?

Jsme butiková firma, pracujeme s malým počtem klientů. Tým je složen z vědců a podnikatelů a fungujeme v roli spoluzakladatelů. Většinou přijde zakladatel, je skvělý technolog, co tomu rozumí a umí dotáhnout produkt do konce. Neumí však napsat byznys plán, mluvit s investorem, přemýšlet o financích a financování svého projektu. My jsme komorní partneři těchto firem, nevstupujeme do nich finančně, ale pomáháme je budovat. Nicméně od podzimu začínáme spolupracovat i se Slovenskou akademií věd. Spouštíme tam workshop, pro vědce, kteří se zatím nerozhodli, zda mají svůj vědecký nápad uchopit komerčněji. Dali jsme mu název Přemýšlej jako podnikatel, tvoř jako vědec. Připravili jsme pro ně podnikatelské minimum. Získají zde znalosti a návody, které jim pomohou poznat, zda to, na čem pracují, má smysl dále rozvíjet a jak to dělat. Myslím si, že pro vědce je dobré vědět, jak svůj nápad prezentovat, prodat, strategicky pozicionovat, třeba jen proto, aby si zajistil dodatečné finance a získal větší prostor nápad zdokonalovat. Tak uvidíme, kolik vědců na první workshop dorazí.

Jak máme přesvědčit vědce, aby nad něčím takovým začali alespoň přemýšlet?

Vědci pracují za veřejné peníze, takže základní motivace by u nich být měla. Vy musíte mezi nimi najít ty správné lidi, kteří chtějí vědět, kam dál mohou posunout výsledek svého bádání. Jak získat víc financí na to, aby to dokázali zjistit. To pro ně může být také motivující. Není jich mnoho, ale jsou.

Dám příklad. Máme firmu, která má záměr přinášet do oboru rekonstrukcí historických objektů a památek nové technologie. Jak pracovat s rezistentním prostředím, které odmítá využití technologických novinek?

Pojďme to vzít krok za krokem. Především by mě zajímaly provedené zkoušky a testy nové technologie, ty se dají zákazníkům výborně komunikovat. Podívala bych se na segmenty uživatelů, a našla ty, kde by získání referencí bylo relativně nejsnazší. Pokud je těžké najít ty tzv. early adopters, zkusila bych originální kampaň třeba na LinkedIn a hledala bych jednotlivce nebo instituci, která mi provedení zkoušky umožní. Mimochodem jedna z největších chyb se kterou se u zakladatelů a jejich firem setkáváme je, že se snaží byznys developmentu a marketingu, klíčových aktivit, zbavit vyvedením do externí agentury. Spotřebují tím jen spoustu peněz, agentura není ideální partner pro začínající start-up.

Co dokáže překvapit zahraniční investory u nás v Česku?

Zahraniční partneři si dost často stěžují, že naše projekty chtějí málo financí. To, co požaduje start-up v rané fázi, se našim investorům zdá být příliš mnoho. Naopak v zahraničí jim to přijde příliš málo a nejsou si jistí kvalitou, která se zde odvede za tak málo peněz. Britský nebo holandský start-up na stejnou fázi dokáže získat desetkrát víc. Pro zakladatele start-upů je těžké se v tom prostředí zorientovat. Vím, o čem mluvím, prošla jsem si tím sama. S rozdílem přístupů je třeba počítat a připravit se na něj.

Kam míří trh, jaké obory budou hrát prim?

Berte to jako můj názor. Bude to duševní zdraví, léčba zvukem, obrazem, využití senzorických vjemů. Také nechci opomenout technologie a inovace zaměřené na seniory (aktivace, tréninky, zážitky). Toto téma se akcelerovalo po zkušenostech z nedávné pandemie, kdy starší občané byli izolovaní a trpěli tím. Bude to o tom, jak zpříjemnit čas seniorům, a současně jak ušetřit čas personálu. Samozřejmě další silné téma bude udržitelnost.

Liliana Berezkinová je podnikatelkou a přední poradkyní v oboru nově vznikajících technologií a jejich uplatňování na trhu. Má zkušenosti s vedením a dozorováním společností zaměřených na bio a nanotechnologie. Její doménou je tvorba obchodních modelů a produktových strategií v oblasti léčiv, regenerativní medicíny a kosmetiky. Během své úspěšné kariéry založila a aktivně působila v několika podnikatelských iniciativách, které pomáhají start-upům a malým a středním podnikům dosahovat vysoké vědecké úrovně a tržní konkurenceschopnosti. Její vášní je urychlování projektů v jejich počátečních fázích, vývoj inovativních strategií a internacionalizace firemních subjektů.