HN: V Americe budete jako velvyslanec řešit velké věci typu jednání o nákupu bitevníků F-35. Bude se řešit budoucnost jaderné energetiky v Česku s možnou účastí americké firmy. Čím podle vás může Česko Američany zaujmout, aby česká vláda například dostala dobré podmínky na nákup těch bitevníků?
Rozhovory o nákupu F-35 jsou na začátku, formují se vyjednávací týmy. Významně pokročilo jednání o nákupu vrtulníků od společnosti Bell, kde se vládě podařilo domluvit získání dalších šesti plus dvou strojů. V pokročilejší fázi je dohoda o obranné spolupráci. Pokud se ji povede uzavřít, otevře to další prostor českým firmám z hlediska certifikace našich technologií pro budoucí dodávky našich technologií i pro americkou armádu. Bezpečnostní spolupráce bude jednou z hlavních náplní činnosti ambasády.
Pokud jde o energetiku, tak já bych to nezaměřil jen na jádro, ale obecně na energetiku, kterou jsem definoval jako jednu z klíčových priorit pro mé působení v USA. Účast Westinghousu v tendru na Dukovany je špička ledovce. Do budoucna se hodláme zaměřit na společný vývoj malých modulárních reaktorů, což je poměrně velká perspektiva pro Česko. Budeme chtít dohodu o spolupráci na tomto vývoji a směřovat k pilotnímu projektu během čtyř či pěti let. Definovali jsme si v USA tři firmy, které jsou v tom nejdál, takže je to ve fázi hledání partnera na americké straně. Americká vláda nedávno deklarovala také příklon k čistým energiím, kde je obrovský prostor pro české firmy z hlediska vývoje a výzkumu nových technologií – ve fotovoltaice, větrné energii či vývoji baterií. A v neposlední řadě je tu i technologie na výrobu vodíku, protože my jsme ekonomika, která je závislá na průmyslu a na exportu a potřebuje investovat do nových technologií.
Americký trh je poměrně uzavřený a je tam obrovská preference domácích dodavatelů. Spolupráce ve vědě a výzkumu nám může otevřít cestu k tomu, že do nových projektů se zapojí české výzkumné ústavy, vysoké školy, Akademie věd a podobně. Dohodl jsem se s univerzitami, že po skončení českého předsednictví v EU začátkem příštího roku připravíme velkou misi rektorů českých univerzit, Akademie věd, výzkumných ústavů, abychom prosazovali tuhle spolupráci. Je to běh na dlouhou trať, ale vidím v tom budoucnost spolupráce s USA.
HN: Čím jsme pro ně zajímaví?
Především tím, že máme špičkové vědce, když si vezmete například medicínu, biochemii, chemii, organickou chemii. Čeští vědci pomohli vyřešit v USA problém léčby HIV, probíhají společné výzkumy v oblasti léčby rakoviny, v nanotechnologiích. Potenciál je tam obrovský, máme šikovné lidi, což platí třeba i v IT. Proto jsme se stali také jakousi centrálou IT pro americké firmy ve střední Evropě.
Bude to chtít opravdu velké úsilí, abychom trochu změnili náš punc východní Evropy a spíše tlačili vnímání, že jsme minimálně střední, ale spíš západní Evropa. A že v některých oblastech, jako třeba medicína, biochemie, organická chemie, jsme daleko před nimi, což z nás dělá rovnocenného partnera. Úspěch společného výzkumu pak může přinést významné finanční prostředky na podporu dalšího výzkumu a vědy v tuzemsku.
Miloslav Stašek absolvoval Českou zemědělskou univerzitu. Je kariérním diplomatem 25 let, působil jako náměstek ministra, ředitel odboru Blízkého východu a Afriky, velvyslanec v Indii a Egyptě, zástupce velvyslance v Saúdské Arábii a na nižším postu v Kuvajtu. V letech 2017 až 2022 byl státním tajemníkem na ministerstvu zahraničí. Od září bude českým velvyslancem v USA. Mluví anglicky a arabsky.
Zdroj iHNed.cz. Redakčně kráceno
