Počátkem března Centrum transferu AV ČR přivítalo hosta ze Skandinávie. Na pozvání transferářů přijel Donnieho SC Lygonis z Královského technologického institutu (KTH Stockholm), aby představil švédský model hodnocení projektů navržených ke komercializaci, známý jako KTH Innovation Readiness Level“.
KTH Innovation Readiness Level™ je strukturovaný nástroj, který pomáhá transferářům a výzkumným pracovníkům určit, jak daleko je jejich technologie od úspěšného uplatnění na trhu.
Donnie Sc Lygonis ze Švédského královského institutu technologií (KTH Stockholm) pomáhá více jak 15 let transferářům a výzkumným pracovníkům určit, jak daleko je jejich technologie od úspěšného uplatnění na trhu. Přednáší i o tom, jak překonat bariéry mezi akademickým výzkumem a průmyslovým uplatněním. Dnes Donnie působí jako Head of International Collaboration v KTH Innovation.
Švédský model: výsledky výzkumu akademikům
Jedním ze zajímavých bodů diskuze byl unikátní švédský přístup k duševnímu vlastnictví, tzv. „profesorské privilegium“. Tento princip umožňuje akademikům vlastnit práva k vynálezům, které vytvoří v rámci univerzitního výzkumu. Na rozdíl od většiny zemí, kde duševní vlastnictví patří univerzitě nebo výzkumné instituci, mají švédští vědci plnou kontrolu nad tím, jak s výsledky svého výzkumu naloží.
Takový přístup má pozitivní dopad na podnikavost ve vědě – výzkumníci se aktivněji zapojují do komercializace svých objevů a hledají cesty, jak je uvést na trh. K tomu jim pomáhá síť inovačních center, jako je KTH Innovation, které poskytují bezplatnou podporu v oblasti podnikání, financování, ochrany duševního vlastnictví a vstupu na trh.
KTH Innovation Readiness Level™: Strukturovaný přístup k hodnocení inovací
Jedním z klíčových nástrojů, které švédský host představil, je KTH Innovation Readiness Level™ – strukturovaný model pro hodnocení připravenosti inovací v šesti klíčových oblastech:
- Customer Readiness Level (CRL) – Jak dobře rozumíme potřebám zákazníků?
- Technology Readiness Level (TRL) – Je technologie připravena pro reálné použití?
- Business Model Readiness Level (BRL) – Má projekt udržitelný obchodní model?
- IP Readiness Level (IPRL) – Máme správně ošetřeno duševní vlastnictví?
- Team Readiness Level (TMRL) – Máme v týmu potřebné kompetence?
- Funding Readiness Level (FRL) – Jsme připraveni získat financování?
Tento rámec pomáhá týmům systematicky hodnotit stav jejich projektů, identifikovat slabá místa a plánovat další kroky. Díky tomu se zvyšuje pravděpodobnost, že se vědecké inovace dostanou až k reálným uživatelům.
Proč inovace často selhávají?
Během přednášky, ale i v diskusi, která ji doplnila, zaznělo mnoho důležitých postřehů o tom, proč inovace často neuspějí na cestě ke komercializaci:
✔ Mnoho technologií začíná jako řešení bez jasného zaměření. Nejdůležitější je nejprve ověřit, zda existuje po takovém řešení na trhu poptávka, zda je reálné najít zákazníka.
✔ Vědci se často soustředí na technologii, ale ne na trh. Inovace je úspěšná teprve tehdy, když ji lidé opravdu používají.
✔ Podnikání ve vědě je především o lidech. Správně vybraný tým a pevné vazby na investory a průmysl, jsou klíčové faktory úspěchu.
Inspirace švédským modelem?
V České republice nemáme profesorské privilegium – výsledky výzkumu obvykle patří univerzitám nebo výzkumným institucím. Akademie věd ČR však aktivně rozvíjí strategie pro efektivnější transfer vědeckých výsledků do praxe:
- Centrum transferu technologií AV ČR pomáhá vědcům s licencováním, ochranou duševního vlastnictví a vyhledáváním průmyslových partnerů.
- Portál transferu AV ČR poskytuje informace o výsledcích výzkumu vhodných pro komercializaci.
- Vzdělávací programy pro vědce zaměřené na podnikání a transfer technologií.
Jak můžeme proces komercializace v ČR zlepšit?
Podporovat podnikavost mezi vědci – Ne každý výzkumník chce být podnikatelem, ale každý by měl rozumět tomu, jak se jeho výzkum může dostat do praxe.
Ověřovat a prověřovat – klást důraz na validaci trhu v rané fázi výzkumu – technologie by měla být vyvíjena ve spolupráci se zákazníky, ne jen jako akademický projekt.
Flexibilnější přístup k duševnímu vlastnictví – švédský model dává vědcům větší autonomii v rozhodování o jejich vynálezech.
Urychlit proces komercializace – zjednodušit administrativu a posílit propojení výzkumných institucí s firmami.
Inspirace a shrnutí místo závěru
Švédský model profesorského privilegia podporuje podnikavost vědců.
KTH Innovation Readiness Level™ pomáhá určit, jak daleko je jejich technologie od úspěšného uplatnění na trhu.
Úspěšná inovace = něco, co lidé skutečně používají.
V ČR musíme zlepšit podporu podnikání mezi vědci a urychlit transfer výsledků.
Přednáška Donnieho SC Lygonise přinesla řadu cenných inspirací, jak efektivněji podporovat vědecké inovace a jejich uplatnění v praxi. Věříme, že to nebylo poslední setkání a těšíme se na další spolupráci.
