Přichází doba, kdy výsledky vesmírných misí budou mít dopad na každodenní život člověka na zemi.

Workshop Farm to Fork Strategy, výzkum a transfer technologií v zemědělsko-potravinářském sektoru se věnoval otázce, jak urychlit přechod k udržitelnému systému výroby potravin a jakou roli v tom hrají výzkum a inovace. Online setkání pořádala evropská transferářská organizace TTO Circle, jejímž členem je i Akademie věd. Úvodní slovo pronesl Luis Vivas-Alegre z Evropské komise DG Health and Food Safety (SANTE), který pojmenoval hlavní výzvy a strategické souvislosti – dopady klimatické změny, globální ekonomika, nové příležitosti, ale také setrvačnost naší společnosti a odmítání změn.

Dokážeme zvládnout recyklaci oxidu uhličitého a organického odpadu na potraviny, kyslík a vodu? Právě kvůli zodpovězení této otázky vznikl projekt MELiSSA. Je do něj zapojeno na 50 univerzit, výzkumných organizací a firem, a má za cíl vyvinout uzavřený systém inspirovaný ekosystémem Země.

Zajímavý úhel pohledu přineslo vystoupení Aude de Clercq, ředitelky kanceláře transferu technologií Evropské vesmírné agentury ESA. Ve svém bloku představila MELiSu a jednoduše a srozumitelně vysvětlila, proč je pro dlouhé vesmírné mise naprosto klíčové nalézt a optimalizovat technologie uzavřeného systému tzn. maximální využití toho, co dnes považujeme za odpad. Mají-li vesmírní poutníci na dlouhých misích přežít, musí být schopni získat z odpadu další zdroje pro život. Budou se učit farmařit, nebo budou mít k dispozici sofistikované systémy, na kterých se již v některých výzkumných centrech pracuje?

Navazující panelové diskuze se zúčastnili transferáři z významných výzkumných institucí napříč Evropou. Z diskuze vybíráme.

Zemědělství a potravinářský průmysl jsou mnohem méně zběhlé v inovacích a objemy peněz, se kterými sektor pracuje, jsou řádově nižší než v jiných, tradičních oborech transferu. Faktem, se kterým je třeba pracovat je, že přes 90% produkce v tomto sektoru vyrábí malé a střední podniky, často mikro rodinné farmy.

A co místo závěru? Jedním, ze zásadních úkolů transferu v této oblasti je schopnost komunikovat důvody změny, kterou nové technologie přináší. Odpor farmářů a de facto i spotřebitelů k novinkám je obrovský. V reakci na tento fakt však v diskusi zaznělo, že paradoxně díky pandemii se to, co dříve trvalo 5 let dnes zkrátilo na 3 měsíce. Akademie věd ČR je v oboru zemědělského a potravinářského výzkumu dlouhodobě aktivní a také transfer znalostí v této oblasti není vůbec nový. Svědčí o tom i program Strategie AV21 – Potraviny pro budoucnost, kde se v mezioborových týmech řeší stejná témata, jaká byla pojmenována na setkání TTO Circle. A dokonce si už i v českých obchodech můžete koupit jablka, která jsou jedním z největších celosvětových transferových úspěchů AV ČR.