Transfer znalostí

Díky vyjednání meziročního nárůstu o 8 % by na podporu vědců, výzkumných projektů, ale také mezinárodní vědecké spolupráce mělo putovat celkem 43,3 mld Kč, tedy o 3,1 mld. více než v minulém roce.

Jednoduchá otázka, složitá odpověď. Na 30 odborných řečníků přineslo své příspěvky věnované podpoře udržitelného rozvoje na tradiční pražské konferenci Sustainable Future 2024.

Firmy, výzkumné a klastrové organizace mohou žádat o dotace na podporu inovačních aktivit. Pomůže jim API.

Evropský investiční fond nezávisle vybral investiční společnost Tensor Ventures jako správce prvního fondu rizikového kapitálu, který bude financován z prostředků Národního plánu obnovy ČR.

Chvíli jsme čekali, padlo pár jmen, ale nakonec židle ve Strakově akademii nezůstala dlouho prázdná. Máme nového ministra pro vědu, výzkum a inovace a stejně jako pan prezident věříme, že ministr Marek Ženíšek se s problémy dokáže poprat, a to i navzdory krátkému času, který mu ve funkci zbývá.

Hodiny dějepisu coby „vtloukání“ jmen a letopočtů do hlav žáků se postupně stávají minulostí. Digitální doba totiž vnáší do výuky interaktivní a hravé možnosti. Příkladem je aplikace HistoryLab, kterou už používá více než 1500 učitelů v Česku. Další rozvoj vzdělávací pomůcky podpořil PRAK, Program rozvoje aplikací a komercializace AV ČR. Jak pomůže k jejímu využívání i proč je důležitá historická gramotnost, vysvětlují Anna Macourková, Vojtěch Ripka a Martin Štefek z projektu HistoryLab: dílna pro archiv i školu řešeném na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Koncem dubna bylo otevřeno, na české poměry unikátní, translační centrum spojující vědu a její komerční využití – Pharmtheon. Na pražské Harfě našly zázemí špičkové laboratoře, kam se přesune preklinický výzkum s cílem přiblížit nadějné molekuly vývoji léků.

11. ročník Národní konference transferu, konané pod záštitou spolku Transfera.cz, programově navázal na lednové představení jednotlivých opatření reformy transferu a nabídl diskuzi k aktuálním otázkám přenosu vědeckých výsledků do praxe. V Brně vystoupila také ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, která více než 130 zástupcům odborné komunity přijela prezentovat základní body reformy.

Abychom z vědy profitovali, je třeba jí vytvořit co nejlepší podmínky – v opačném případě nelze od výzkumných institucí čekat „zázraky“. Na tom se shodli aktéři LXIII. zasedání Akademického sněmu AV ČR, který se konal 16. dubna 2024 v pražském Národním domě na Vinohradech. Nejen podle vedení Akademie věd ČR, ale i politiků, kteří na jednání vystoupili, bychom proto měli navyšovat institucionální financování a výrazněji podporovat přenos výsledků do praxe.